Co četl Neruda a kdo si do knížek lepil obrázky? Odpoví Národní muzeum

Česká diva Ema Destinnová si potrpěla na knížky vázané v brokátu, Jan Neruda sbíral folklór evropských národů a teoretik meziválečné avantgardy Karel Teige na předsádkách vytvářel tematické koláže. Přesvědčit se o tom nyní může i široká veřejnost, díky projektu Provenio Národního muzea.

Databáze Provenio, na které pracují zaměstnanci Národního muzea, má hned několik cílů. Objemný knižní fond, který instituce schraňuje, chce roztřídit podle katalogů zahraničních knihoven a jeho převodem do digitální podoby přispět k celoevropské snaze o zachování knižního dědictví předků.

Současně svou databázi otevírá veřejnosti, a ta tak může na webových stránkách muzea procházet jeho digitální knihovnu – a současně tak nahlédnout i do knihovniček významných osobností české kultury.

Národní muzeum totiž ve sbírkách vedle vzácných tisků drží knižní svazky, které patřily Jakubu Arbesovi, Juliu Zeyerovi, Emě Destinnové, Karlu Čapkovi nebo Karlu Teigovi – a virtuální návštěva jejich dávno neexistujících pracoven umožňuje hlubší pochopení tvůrčího odkazu.

Dodatečné úpravy Karla Teigeho

Vzorovou ukázkou může být právě Karel Teige. Teoretik meziválečné avantgardy, průkopník tuzemského grafického designu a duchovní otec uměleckého směru poetismus, po sobě zanechal 3828 svazků převážně uměnovědné a krásné literatury. I pětašedesát let po Teigeho smrti ale vydávají svědectví o osobnosti nebývalého intelektuálního vlivu a kontaktů.

V kritikově knihovně se tak nacházejí knihy věnované surrealistickým malířem Salvatorem Dalím, čelným představitelem dadaismu Tristanem Tzarou nebo vizionářským architektem Le Corbusierem.

Se svými knihami navíc Teige zacházel tvůrčím způsobem a zejména monografie umělců graficky dokončoval: Předsádky polepil obrázky i portréty vystřiženými z časopisů tak, aby se vztahovaly k tématu knihy.

Destinnová za hranou vkusu

Digitální sbírka národního muzea vydává i svědectví o výtvarných preferencích divy Emy Destinnové, která si nechávala knižní desky potahovat brokátem nebo zdobit rokokovými portréty.

„Byla vášnivou sběratelkou knih, ale taky čtenářkou a knížky si vázala do textilních vazeb s různými květinovými dekory, až někdy to hraničilo s nevkusem… ale byla to její volba,“ dodává kurátorka sbírky starých tisků z Národního muzea Jaroslava Kašparová.

A mezi sběratele se řadil i novinář a spisovatel Jan Neruda; na policích jeho knihovny tak vedle sebraných spisů německých klasiků (Goethe, Schiller) a soudobé západoevropské poezie stály také sbírky estonského, finského, francouzského i maďarského folklóru.

Do hloubky novověku 

Projekt Provenio se ale nezaměřuje jen na klasiky devatenáctého a dvacátého století. Oddělení rukopisů a starých tisků čítá přes šest tisíc svazků, knihovny šlechtických rodů Nosticů a Kinských, které stát šlechtě zkonfiskoval po roce 1945, i staré tisky jako je Kronika Trojánská nebo latinská verze Komenského didaktiky.

V digitální knihovně je možné najít spis ze sbírky astronoma Mikuláše Koperníka s jeho vlastnoručním podpisem nebo dopis, který na desky knihy v roce 1561 napsal lékař Rudolfa II. Pietro Mattioli a ve kterém se svěřuje o úmorné práci na svém herbáři. Ten nakonec vydal o rok později a kniha se stala nejvýznamnější botanickou knihou celého 16. století.

Video Události
video

Reportáž: Knihovny slavných ve sbírkách Národního muzea