Zdivočelá země se neuklidní ani ve čtvrté řadě

Praha - Je léto 1990. Bývalí čeští letci RAF se setkávají na Hradě s prezidentem Václavem Havlem, který přislíbí účast na oslavě narozenin Antonína Maděry. Začátek čtvrté řady předznamenává konec rozsáhlého seriálového projektu ČT Zdivočelá země, ale vzápětí se vrací do konce 70. let, do doby, kdy si Maděra takovou budoucnost jako reálnou představit nedovede. Jeho osud a příběhy jeho rodiny i „kaubojů“ mohou diváci sledovat v závěrečné, premiérové řadě seriálu od 3. září.

„Ještě pořád si myslím, že ten seriál má smysl. Pro paměť národa má velký význam,“ domnívá se Hynek Bočan, režisér a také spoluscenárista projektu (na scénáři spolupracuje s Jiřím Stránským, podle jehož knih Zdivočelá země a Aukce seriál vznikl). Pětačtyřicet dílů zachycuje pětačtyřicet let v dějinách Československé, respektive České republiky, od roku 1945 do období těsně po sametové revoluci.

Přípravy projektu začaly už v roce 1994, téměř v době, kdy se odehrávají první scény závěrečné řady. Sám sebe – tedy českého prezidenta – si v nich zahrál Václav Havel. Zeptal se prý Jiřího Stránského, zda by se v seriálu, který si považuje, nenašla malá rolička pro amatérského herce.

Václav Havel: „Seriál Zdivočelá země plní dvě zdánlivě neslučitelné úlohy – na jedné straně je poutavý, napínavý, zábavný a na straně druhé je jakýmsi instrumentem paměti národa.“

Scény z počátku 90. let byly podle tvůrců náročné především pro maskéry. Maděrovi je pětasedmdesát let a i ostatní postavy samozřejmě zestárnou. Některým hercům k zestárnutí pomohlo líčení, pro Martina Dejdara, představitele Antonína Maděry, a dalších osm protagonistů ale maskéři vyrobili speciální masky.

Na natáčení z doby Husákova režimu, kde seriál po úvodní „prezidentské“ scéně navazuje na předchozí díly, stačilo ale ještě pouhé zešedivění. Pár šedin Maděrovi přibylo hned v úvodu se starostmi, které provází nucené vystěhování ze statku, jenž si zabralo pro své školicí středisko ministerstvo vnitra.

„Ústředním motivem poslední série, jež završuje Maděrův život, je otázka svědomí jedince ve společnosti, kde svědomí většiny selhává, protože jinak by těžko přežívala,“ uvedla k závěrečné části dramaturgyně seriálu Helena Slavíková. „Režim si plíživě kupuje svědomí svých občanů. Maděra neví, co si v tomto světě počít. Propadá depresi, cítí se sám a nepotřebný. Teprve později, díky jistým dramatickým zvratům, začne nahlížet na svůj život shovívavěji a odpouští si své viny a prohry. Zmoudřel.“

Reportáž Petry Schubertové (zdroj: ČT24)

V tom je podle dramaturgyně katarze seriálu: Maděra obstál v životě, a to ne jako mukl a trpitel, ale jako slušný člověk, který se nezpronevěřil mravnímu zákonu. Zkouškou, které se v ději ze 70. let nešlo vyhnout, je Charta 77, jež zasazuje Maděrův příběh do dalších dějových souvislostí.

Konfrontováni jsou s ní snad všichni aktéři, podepíší jen dva: Kérly a Imre. „A Maděra? Jeho rozhodnutí je v tomto bodě poněkud překvapivé. Je těžké být podepsán na tomtéž papíru s těmi, kdo tleskali, když jeho a jemu podobné v padesátých letech zavírali,“ vysvětluje motivace hlavní postavy Jiří Stránský. „Kromě toho by Maděrovi hrozilo třetí zatčení a je otázka, zda by je unesl,“ dodává.

„Zdivočelá země mapuje 45 let se všemi negativy i pozitivy,“ poznamenává Dejdar, který se prý kromě kladných ohlasů setkává i se zápornými, jež na předrevoluční dobu nedají dopustit. Nic ale není černobílé. Ani Maděra, k němuž se Stránský inspiroval skutečným člověkem, s nímž se seznámil během svého věznění (jeho jméno si ale nechává pro sebe), není veskrze kladným hrdinou. Ani vztahy mezi postavami nejsou vždy idylické. Například hned v úvodním díle čtvrté řady dojde ke „zradě“ ze strany Jerryho (Jakub Wehrenberg), který po okupaci vstoupil od partaje, aby zachránil družstvo. „Ale chtěli jsme ukázat, jakou životodárnou silou může být tradiční rodinná pospolitost a jak velkou moc má přátelství,“ podotýká Hynek Bočan.

Zdivočelá země IV / Jana Hubinská, Martin Dejdar
Zdroj: Pavla Černá/ČT

Kromě divákům známých tváří, které nechyběly v žádné sérii, se ve čtvrtém pokračování objeví i nové, například postava agronoma Radka Nerada (Marek Němec), Jírovy ženy (Lucia Siposová), všeuměla Jindry Měřičky (Ladislav Gerendáš) nebo západního Němce, který si přijede prohlédnout svůj rodný dům (Marek Vašut). Do seriálu se vracejí po postavy, jež se už s osudy hlavních hrdinů dříve propletly: zloduch Zikmund (Jaromír Dulava) a jeho kumpán Svěrka (Kamil Halbich) a také sadistický velitel Žabák (Miroslav Táborský). „Přichází se totiž pomstít,“ prozradil Stránský.

Lidé se ho prý často ptají, zda uvažuje o dalším pokračování Zdivočelé země, když země je teď nejzdivočelejší, ale on chce čtvrtou řadou seriál už opravdu uzavřít. Nicméně spolupráci s Českou televizí ani s Hynkem Bočanem se nebrání, s režisérem chystají film Piknik, odehrávat se bude opět v době totality. Martin Dejdar je ale jiného názoru. „Myslím, že pokračování bude. Ale nejspíš už beze mě a Maděry,“ prohlásil napůl nevážně.

Čtvrtou řadu začne Česká televize vysílat 3. září od 20:00 na ČT1. Naváže tak na předchozí díly, které v současné době připomíná vždy v pondělí na prvním programu. Diváci, kteří Zdivočelou zemi propásli, si všechny řady budou moci pořídit koncem roku na DVD. Navíc na podzim vyjdou v Edici ČT dvě knihy se seriálem spojené: rozhovory Jakuba Wehrenberga s Hynkem Bočanem pod názvem Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty a kniha Tomáše Piláta Zdivočelá země – Jak to bylo doopravdy.

Zajímavosti z natáčení

  • Přípravy seriálu začaly v roce 1994.
  • Na realizaci všech sérií Zdivočelé země se vystřídalo cca 160 štábových a technických pracovníků a 18 z nich prošlo celým osmnáctiletým výrobním obdobím.
  • V seriálu účinkovalo 500 českých, slovenských a ukrajinských herců. Všemi sériemi pak prošlo 15 z nich. Hlavních rolí bylo 80 ve všech sériích. V dětských rolích se vystřídalo 33 představitelů.
  • Hlavní lokace byly statky Radíč a Koloredov, obec Úterý u Plzně, Sedlčansko, Příbramsko, Mšeno, Úštěk, Hrazany, Skalsko, Liberec, Kamenický Šenov, Nízké Tatry. Pro vězeňské lágry byly využity dnes již neexistující prostory letních výcvikových táborů Armády ČR.
  • Nejhlouběji se natáčelo v dole Měděnec na Krušnohorsku, nejvýše pak z letadel nad obcí Úterý, „nejvzdálenější“ rekvizity a kostýmy byly přivezeny z Velké Británie.
  • Lokace a výprava první série byla následně využita pro film Bumerang.
  • Celkový počet natáčecích dní byl 563.