Recenze: Filmový Anthropoid je jako z učebnice. Bez emocí

Jako oživlá kapitola z učebnice dějepisu vyznívá britsko-francouzsko-český film Anthropoid, který ve světové premiéře zahájil karlovarský filmový festival. Zájem, který film v Karlových Varech vyvolává u diváků, je příjemný jak pro tvůrce, tak jistě i pro učitele historie. V tom smyslu, že převážně mladí lidé mají tak živý zájem o to, jak a co se v roce 1942 stalo.

Anthropoid
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

O takzvané operaci Anthropoid v zahraničí lidé nevědí nic, ale ani v Česku možná stále není tento čin dostatečně doceněný. Atentát na vysoce postaveného muže za nacistiské éry se povedl jen v Praze, a to na Reinharda Heydricha v roce 1942. I film Anthropoid vyvolal věčně živou otázku, zda ale měl smysl. Britský režisér Sean Ellis byl příběhem fascinovaný a pracoval na filmu s přestávkami patnáct let.

„Když natáčíte film podle skutečných událostí, stane se z vás detektiv. Na řadu věcí najdete rozdílné pohledy, které jdou někdy proti sobě. Pak se musíte rozhodnout, který pohled je ten správný pro vaše drama. V tomto smyslu je Anthropoid moje verze událostí.“ 

Sean Ellis

režisér a spoluscénárista

Naštěstí tvůrci nepřistupovali k tématu s posvátností, kdy se bojí, aby jim přitom ze skříně nečekaně nevypadl další kostlivec. V tomhle měl britský filmový štáb velkou výhodu. A přesto, nebo právě navzdory precizní přípravě, film cosi postrádá. Nebyla to nezdravá úcta před historií, co způsobilo, že film je až příliš vycizelovaný, opečovávaný, až s tím zmizela i emoce. Jakákoliv – strach, láska, odvaha nebo odhodlání zemřít za vlast. Tyhle všechny pocity a vášně v době protektorátu už musely být hodně poznamenané, vždyť nás vlastně formovaly dalších čtyřicet let.

Aňa Geislerová

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

V Praze se postavily skvělé lokace a místa, ale herci v nich občas fungují jak figurky, které se pohybují prostorem. Dva hlavní představitelé parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše – Jamie Dornan (mimochodem stále se připomíná jeho hlavní role v erotickém snímku Padesát odstínů šedi) a Cillian Murphy jsou sice pohlední, ale jejich tváře nepřinesou žádnou hru emocí do dramatického příběhu. I když ženská část publika určitě ocení, že má možnost se občas i déle zahledět na sličné mladé muže. A i tady je určitý paradox – jak dokazují prameny, skuteční Gabčík a Kubiš velmi rádi vyhledávali ženskou společnost. Tohle všechno bylo z příběhu vypreparováno a každému byla přisouzena ve filmu jen jedna partnerka.

„Setkal jsem se s názorem, co řeknete lidem, že jste prodali Američanům takovéhle téma. Z mého pohledu jsem neskutečně hrdý, že si anglický režisér všimnul kousku naší historie a udělal o něm poctivý film a maximálně upřímně. (…) Společnost je prosáklá sarkasmem, snaží se znevážit i věci minulé, zesměšňuje se z těch nejvyšších míst, takže myslím, že téma hrdinství je extremně aktuální.“

David Ondříček

producent

Příběh je uzpůsoben tak, aby byl srozumitelný pro diváky na celém světě, kteří o odvážném činu kdesi v Protektorátu Čechy a Morava v minulém století nemají ani potuchu. Úvod tvůrci trochu pozměnili, aby začátek udělali dramatičtější. Skutečné napětí ale přijde až po dvou třetinách filmu v momentě, kdy už se zdá, že film spěje k pozvolnému konci. Teprve pak nabere obrátky.

Video Anthropoid Trailer
video

Trailer: Anthropoid

Jde na jedné straně o dramatickou obranu parašutistů v pravoslavném kostele svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, v níž nastane akční a velmi dobře zahraná mnohaminutová střílečka. I s překvapením, jakými možnostmi disponovali ukrytí odbojáři i Němci. Jde ale také o tvrdou ruku nacistů, kteří po Heydrichově smrti ukázali svou sílu v celé šíři. Což zahrnuje především likvidaci Lidic a mučení a popravy tisíců civilistů po atentátu, i když tohle všechno ve filmu konkrétně vidět není.

Cílem tvůrců bylo především připomenout, že se v českých dějinách nachází hrdinský čin, světem nepoznaný a nedoceněný. Jak ukazuje zájem na festivalu, kapitola z českých dějin oživená je. Tím film určitě smysl má.

„Je to hraný film, není to dokument, jeho forma možná někomu bude připadat hollywoodská, nadnesená, ale já si myslím, že je to dobře, protože tento film má tu událost osvětlit lidem, kteří o ní nic nevědí, nikoliv těm pár nadšencům, kteří o ní vědí všechno.“

Jiří Padevět

autor knihy Anthropoid

P. S. Film byl natočen v angličtině. A není to paradoxně angličtina v protektorátní Praze, nad čím by se český divák pozastavil – už jsme si zvykli, že váleční Němci i ostatní národy ve velkofilmech mluví anglicky, ale přítěží pro film je těžký přízvuk u slovanských herců.