Lidice/Praha - Česko si připomíná 70. výročí vyhlazení obce Lidice. K pietě se připojí také Česká televize. V neděli 10. června od 10:00 můžete na zpravodajském programu ČT24 sledovat zpravodajský speciál k uctění památky obětí a přenos pietní vzpomínky u společného hrobu lidických mužů. Od 17:30 se podívejte, jak se natáčel úspěšný film Lidice, který pak odvysílá ČT1 od 20:00. Ve 22:05 potom na programu ČT2 následuje 41. díl seriálu Heydrich – konečné řešení pod názvem Lidice - obraz pomsty.
ČT připomíná vyhlazení Lidic: obraz pomsty a památka obětí
Přímo v Lidicích na Kladensku od 10:00 se uskuteční pietní akt k 70. výročí vyhlazení obce německými nacisty. Akce začne pokládáním věnců ke společnému hrobu zavražděných mužů, od 10:45 budou následovat projevy ředitele památníku Milouše Červencla, místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové, modlitba kardinála Dominika Duky nebo projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Česká televize pietu zprostředkuje jako speciální vysílání.
Večer od 20:00 přiblíží Česká televize na prvním programu vypálení Lidic promítnutím historického filmu v hlavní roli s Karlem Rodenem. Již od 17:30 na ČT2 však můžete sledovat film o filmu, tedy dokument o tom, jak se film Lidice Petra Nikolaeva natáčel. Snímek Lidice, který Nikolaev natočil podle scénáře Zdeňka Mahlera, zaujal ihned po loňské premiéře přední místo v tabulce návštěvnosti českých filmů. Úspěchy slavil také za hranicemi, když získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech.
Herec Karel Roden ve filmu Lidice - režie Petr Nikolaev
„Ten film je velmi důležitý, protože v době, kdy společnost je rozhašená, znejištěná politickou scénou a pochybnostmi o hodnověrnosti jakýchkoli hodnot, tak si mohou lidé uvědomit, co znamená česká identita, z čeho byla vytvářená, může je zorientovat v tom, co je v životě národa podstatné, a upnout je přeci jen k něčemu, co je důležité si zachovat,“ říká o svém filmu Nikolaev.
Ve 22:05 potom na programu ČT2 následuje 41. díl seriálu Heydrich - konečné řešení pod názvem Lidice - obraz pomsty. Kombinovaná reportážní a dokumentární forma zpracování se opírá o využití dobových archivů, autentických předmětů i výpovědi pamětníků a historiků. Vedle známých faktů se autoři zaměřili také na nejnovější poznatky, které mohly být po letech zamlčování a dezinterpretací přidány k obrazu doby až v posledních dvou desetiletích.
„Lidická tragédie je poměrně dobře zaznamenána na filmovém materiálu,“ připomíná Jiří Vondráček, šéfredaktor aktuální publicistiky ČT. Dva čeští filmaři Čeněk Zahradníček a Jan Kučera, jejichž reportáže z dobových Aktualit můžete sledovat po celý cyklus Heydrich – konečné řešení, zachytili jednu z největších tragédií v českých dějinách i jeden z nejhlubších civilizačních kolapsů německého národa. Bez jejich záběrů by obraz lidické pomsty nikdy nepohnul celým světem. Ale také pro ně se stal doživotním traumatem.
Rozhovor s Jiřím Vondráčkem (zdroj: ČT24)
Seriál se vysílá i v zahraničí, na Slovensku a v Rakousku, a ohlasy jsou velmi dobré. „Kolega David Macháček točil pro pořad Reportéři ČT ve Vídni profil kardinála Christopha Schönborna a tato osobnost začala nezávisle mluvit o tom, že seriál sleduje a považuje za důležité, aby se o historii v takové míře mluvilo,“ říká Vondráček. Zájem již vyjádřili také dva producenti, kteří by téma chtěli zpracovat pro německé televize.
Popravit 10 tisíc nejvýznamnějších Čechů
Když se nacistický vůdce Adolf Hitler dozvěděl o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jeho první reakcí byl požadavek popravit 10 tisíc nejvýznamnějších Čechů. Realizace tohoto plánu by nepochybně ochromila průmyslový potenciál protektorátu, jenž byl důležitý pro zásobování německé armády. Exemplární trest proto nakonec dostal jinou podobu - 10. června 1942 byla se zemí srovnána obec Lidice a 173 tamějších mužů bylo popraveno.
Na počátku tragického příběhu Lidic byl dopis, v němž se jistý Josef Říha snažil ukončit mimomanželský vztah s dělnicí Annou Maruščákovou. Aby před svou milou neztratil tvář, stylizoval se pisatel do role odbojáře, jenž musí kvůli své činnosti zmizet. Řízením osudu se list dostal do rukou majitele továrny a starosty Slaného Jaroslava Pály, který jej obratem předal kladenskému gestapu.
Při výslechu se Maruščáková zmínila, že se jí její milenec Říha jednou ptal, zda zná rodinu Horákových z Lidic. Když dostal kladnou odpověď, požádal Maruščákovou, aby Horákovým vyřídila, že jejich syn Pepík je zdráv a že se mu daří dobře. Jak gestapo zjistilo, sloužil Josef Horák spolu s dalším lidickým rodákem, Josefem Stříbrným, v Britském královském letectvu.
Nejasný dopis milence-hochštaplera
Vyšetřovatelům se tak nabízela hypotéza: nemohl být Josef Horák jedním z účastníků atentátu na Heydricha? Domovní prohlídky ani výslechy však neodhalily nic, co by zmíněnou domněnku potvrzovalo. Kromě nejasného dopisu milence-hochštaplera tak gestapo nemělo v ruce nic, co by spojovalo Lidice s atentátem na Heydricha. Přesto z Berlína přišel rozkaz: vymažte Lidice z mapy!
GALERIE
Vypálení Lidic zdroj: ČT24
V noci na 10. května 1942 byla obec obklíčena příslušníky gestapa a policie. Celkem 173 mužů a chlapců starších patnácti let bylo nahnáno do Horákova statku, na jehož zahradě byli zastřeleni. Popravu symbolicky vykonali příslušníci pořádkových jednotek z Heydrichova rodného města Halle nad Sálou. Jediným mužem z Lidic, jenž byl v osudový den na území protektorátu a přežil, byl František Saidl. Krátce před Vánoci roku 1938 totiž v hádce zabil svého syna a v době likvidace obce si ve věznici odpykával čtyřletý trest.
Lidické ženy byly převezeny do tělocvičny kladenské reálky. Jejich další cesta vedla do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Děti byly, kromě několika vybraných na poněmčení, zavražděny plynem ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Celkový počet obětí tak vyšplhal na 340. Nacisté nechali Lidice doslova a do písmene srovnat se zemí.
Vymazání Lidic z mapy trvalo půldruhého roku
Domy byly nejprve vypáleny a obvodové zdi, které odolaly plamenům, byly odstřeleny trhavinami. Stejný osud potkal i dominantu obce, kostel sv. Martina. Drancování neušel ani hřbitov, na němž došlo k vyzvedávání rakví z hrobů a k ničení náhrobních kamenů. Aby byla likvidace obce skutečně absolutní, byl změněn i terén, včetně zasypání rybníka či posunutí koryta potoka. Denně bylo proto v obci nasazeno i několik set pracovníků Říšské pracovní služby. Vymazání Lidic z mapy jim trvalo půldruhého roku.
Nacističtí důstojníci dohlížející na vyhlazení Lidic
Lidé, kteří se po válce do Lidic vrátili, místo už nepoznali. Navrátilců však nebylo mnoho. Z původních zhruba pěti set obyvatel válku přežilo jen 143 žen a 17 dětí. Podle vojenského historika Jana Uhlíře představovala likvidace Lidic největší jednorázovou exekuci Čechů na českém území ve 20. století.
Tragický osud středočeské vísky vyvolal odezvu v mnoha zemích světa a spolu s následným vyhlazením Ležáků na Chrudimsku se stal jedním ze symbolů nacistické hrůzovlády v Evropě. Zároveň významně přispěl k tomu, že představitelé Británie a svobodné Francie odvolali svůj podpis pod Mnichovskou dohodou.