Zahrada pozemských rozkoší (výřez)

Zahrada uměleckých rozkoší. Prado vystavuje Hieronyma Bosche

Španělský král Felipe VI. s manželkou Letizií a bývalou holandskou královnou Beatrix v madridském muzeu Prado slavnostně otevřeli jednu z největších výstav holandského malíře Hieronyma Bosche. Až do září mohou návštěvníci expozice ve španělské metropoli zhlédnout tři čtvrtiny z jeho dosud známých děl, včetně klasické Zahrady pozemských rozkoší.

Expozice je výjimečná svým rozsahem. Ani v rodné zemi malíře, který na přelomu patnáctého a šestnáctého století svými nápady značně posunul výtvarné umění, nebylo letos na jaře k vidění na třicet děl jako nyní v Madridu. Ústředními obrazy celé výstavy, která potrvá do 11. září, jsou Boschovy triptychy, zejména pak slavná Zahrada pozemských rozkoší, Vůz sena a z Lisabonu zapůjčený triptych Pokušení svatého Antonína.

Výstava představuje Boschova díla v šesti sekcích. Svou vlastní má nejproslulejší Zahrada pozemských rozkoší. Návštěvníci uvidí také to, jak mohutný triptych vypadá, když jsou jeho křídla zavřená, a dozví se detaily o jeho zadavateli. Speciální péči si vyžádalo Klanění tří králů, které prošlo pečlivou restaurátorskou prací, včetně rámu a konstrukce.

Video Události v kultuře
video

V Madridu otevřeli výstavu Hieronyma Bosche

Boschovým dílům dominují náboženské motivy, které však zpracoval neotřelým a na svou dobu odvážným způsobem. Řadu obrazů si madridské Prado zapůjčilo pro výstavu ze zahraničí, ono samo ale vlastní značnou část Boschova díla. Vděčí za to středověkému předkovi současného krále Filipovi II., který byl vášnivým sběratelem umění.

Prado navazuje na „výstavu století“

Madridská výstava navazuje na expozici, která se na jaře konala v Boschově rodišti v holandském městě s-Hertogenbosch. Tříměsíční výstavu navštívilo rekordních více než 420 tisíc lidí. Projekt nazvaný Vize génia představil nově objevená i restaurovaná díla a stal se největší nizozemskou retrospektivou malíře, od jehož úmrtí uplyne v srpnu 500 let.

Britský list Guardian holandskou expozici označil za jednu z nejdůležitějších výstav století. „Není přehnané říct, že v této výstavě Hieronymus Bosch konečně vystoupil ze svých surreálních triptychů a mluví přímo k nám,“ napsal redaktor Jonathan Jones. Boschovy obrazy připomínající noční můry, plné halucinací a fantastických stvoření, budily po staletí nadšení i hrůzu a inspirovaly další tvůrce napříč všemi uměleckými obory.

Jak píše ve své recenzi holandské výstavy Marie Třešňáková: „Již přes 500 let provázejí lidskou společnost uhrančivé vize jednoho umělce o peklu a ráji, o hříchu a trestu, radostech i strastech, o životě pozemském, nebeském i pekelném. Od dob svého vzniku vyvolávají rozporuplné pocity. Někoho děsí, u jiného vzbuzují úzkost, u dalšího pokoru a u všech dohromady obdiv, protože je stvořil jeden z největších malířů všech dob.“