V Paříži živořil na hraně existence a ve výtvarném světě byl za outsidera, dnes vévodí – spolu s Toyen – nejdráže prodávaným obrazům. První retrospektivní výstavu Františka Kupky rekonstruuje aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery. Díla za půl miliardy korun jsou k vidění po sedmdesáti letech v pražské výstavní síni Mánes – a pouze do středy 1. června.
Mánes se po 70 letech vrací k první retrospektivě Františka Kupky
František Kupka se zdrží v Mánesu jen pár dní (zdroj: ČT24)
Výstava představí olejomalby i práce na papíře, z nichž většina nebyla veřejně k vidění od roku 1946, kdy se konala retrospektiva Františka Kupky v pražském Mánesu, na niž aktuální výstava na stejném místě odkazuje. Při té příležitosti vyšel také první knižní soupis Kupkových olejomaleb, tříjazyčná publikace obsahuje 359 jeho děl.
Nejdráže prodávaný „zkrachovalý mazal“
Vyučený sedlář František Kupka začínal konvenční malbou. V raném období zachytil svoji milenku Marii, manželku Eugenii nebo dámu v růžovém klobouku. Aby se uživil, kreslil karikatury a ilustrace do časopisů.
Kupkův přerod k abstraktnímu umění můžeme datovat od roku 1909, kdy říká, že když maluje stromy nebo vodu, tak to lépe zachytí fotografie.
Přední osobnost moderní abstrakce odmítala škatulky. Kupka o sobě například nerad slyšel, že je orfistou. Po první světové válce, kde sloužil v legiích, a konfliktu s francouzským kritikem se stáhl do ústraní.
„Našel jsem v archivu dopis z roku 1920, kdy Kupka píše svému příteli Waldesovi, že je nepochopen ve svém díle, že na něj svět a obchod s uměním zapomíná a uvažoval i o spáchání sebevraždy,“ doplnil Vladimír Lekeš z Adolf Loos Apartment and Gallery.
GALERIE
František Kupka / Růžový klobouk
Prvního galeristu – Francouze Louise Carrého – získal až ve svých osmdesáti letech. Československý tisk o něm tehdy psal jako o zkrachovalém mazalovi. „Představitelé tehdejšího avantgardního umění těžce snášeli jeho nadčasovou tvorbu,“ podotýká ke kritice Vladimír Lekeš.
Jen jednou vyměnil štětec za dláto – a vytvořil sochu své manželky. Originální bronzová busta Eugenie, jediná známá socha vytvořená přímo Kupkou, je také součástí výstavy.
Kupkova díla je možné si až do 11. září prohlédnout také v pražském Museu Kampa na výstavě Tělesnost.