Po atentátu na Heydricha popravili spisovatele Vančuru

• aha

1. 6. 20121. 6. 2012, 08:01|Zdroj: ČT24

Vladislav Vančura

Zdroj: ČT24

Praha - Jednou z obětí německého běsnění po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byl i Vladislav Vančura. Spisovatele a filmového režiséra, který ale většinu života pracoval jako venkovský lékař, popravili. U příležitosti výročí Vančurova úmrtí se jeho dílo zveřejní v elektronické podobě.

E-knihy mají navazovat na snahu filmových restaurátorů, kteří už loni zdigitalozovali a vyčistili snímek Marketa Lazarová natočený podle Vančurovy předlohy. Do elektronické podoby jsou už navíc převedeny spisovatelovy veškeré kritické a vědecké spisy. Knihovničky tak nyní zkompletují i jeho prózy.

Ředitel Ústavu pro českou literaturu Pavel Janáček odmítá tvrzení, že se touto metodou snaží vrátit Vančuru do čtenářského povědomí. Podle jeho slov jde spíše o archiv a digitální sbírku. Odbornější spisy vyhledávají spíše studenti, proto bylo potřeba zpracovat i čtenářsky nejpopulárnější díla jako třeba Marketa Lazarová.

Ústav pro českou literaturu však digitálními reprinty knižně vydaných svazků českého velikána nekončí. Nyní se specializují na převedení dalších literárních památek pomocí nejnovějších technologií. Vzniká tak experimentální soubor děl Františka Gellnera a Karla Hlaváčka. „Je to práce pro několik lidí, na několik let,“ řekl Janáček.

Boomu e-knih se Ústav relativně přizpůsobil. Už v polovině 90. let pochopil, že musí využívat internetu a dalších elektronických médií, pokud chce dostat k lidem co nejvíce informací. Z Janáčkových slov je tedy patrné, že se novým technologiím nebrání a naopak s nimi hodlají držet krok.

Největší chloubou celé instituce se v těchto dnech stala zdigitalizovaná retrospektivní bibliografie české literatury od konce 18. století do roku 1945. „Naše kartotéka je stejně rozsáhlá jako katalog Národní knihovny,“ pochlubil se Vančura. Ve finále jde o zhruba dva miliony kartotečních lístků.

Konkurenci klasických papírových svazků v e-knihách ale nevidí. „Jsou zajímavým tématem pro média, ale jinak jde jen o desetinu procenta knižního trhu, takže tam nedochází ke konkurenci,“ odvětil.

Vladislav Vančura se narodil na konci devatenáctého století v Háji u Opavy. Většinu života ale prožil na Zbraslavi, kde pracoval jako venkovský lékař. S okupací se nikdy nesmířil, aktivně se proto podílel na ilegální činnosti. V letech 1941 a 1942 stál v čele Národního revolučního výboru inteligence. „Připravovali a uvažovali o perspektivách osvobozeného Československa,“ podotkl historik Jan Gebhart.

Nacisté ale odbojné inteligenci chystali krutou odplatu. Gestapo zatklo Vančuru ještě před atentátem, a tak na popraviště kráčel mezi prvními z patnácti set obětí Heydrichiády.

Mezi Vančurova nejznámější díla patří romány Rozmarné léto a Marketa Lazarová, slavná je i jeho knížka pro děti Kubula a Kuba Kubikula. Na začátku třicátých let propadl Vladislav Vančura kouzlu zvukového filmu a během svého krátkého života natočil pět celovečerních snímků.