Plzeň – S osobnostmi kultury a kulturní politiky mohli zájemci minulý týden v plzeňských restauracích diskutovat při Evropském kulturním think tanku. V čase vymezeném spadnutím pivní pěny měli možnost mluvit o tom, co je zajímá o kultuře a podpoře kreativity v evropském i lokálním měřítku.
Nejen o Plzni nad Plzní
Poloveřejnou diskusi organizoval Kulturquell, společný podnik Plzně - evropského hlavního města kultury 2015 a iniciativy Za Česko kulturní. Otázky nad pivem (zlatý mok spojený se západočeskou metropolí byl také inspirací k mottu kandidatury: Otevři si Plzeň) pokládali i redaktoři kulturní rubriky České televize. Kdy se kultura stane politickým tématem, zajímalo je například.
„To bude trvat ještě hodně dlouho,“ domnívá se jeden z diskutujících, předseda Strany zelených Ondřej Liška. Vysvětluje si to tím, že kultura je v Česku stále ještě podceňována. „Pořád je považována za nějakou chudou Popelku, která potřebuje sponzorovat, přičemž ale vláda ještě nezpracovala studii, která je běžná na západ o nás a třeba ve Velké Británii ukázala, že každá libra, která se do kultury vloží, se mnohonásobně vrací.“
Karel Janeček, matematik, finančník a filantrop: „Čím více se ztrácí kultura v zemi, tím více se zvyšují negativní emoce a také třeba korupce. Člověk, který něco tvoří, má inspiraci, má pro co žít a nemá motivaci dělat špatné věci.“
Zlomovým datem pro kulturní politiku v novém miléniu byl rok 2006, kdy evropská komise vydala zprávu Ekonomika kultury v Evropě. A výsledek? Kultura je ekonomicky výkonnější než třeba automobilový průmysl. „Tato studie způsobila lavinu. Nejen Evropská komise, ale i jiné sektory si uvědomily, že kultura je důležitá a že se o ni musí starat,“ upozornila kulturní analytička Anna Vondráčková z KEA European Affairs.
Studie se také jako jedna z prvních zmiňuje o kreativním průmyslu. „Takové podnikání není o penězích, ale spíše o vytváření hodnot, má nějaký sociální rozměr,“ vysvětluje Gerard Lindstone, ředitel Institutu pro tvůrčí a kulturní podnikání. „A jak takové hodnoty vytvářet? Myslím, že to není ani tak otázka vlády jako spíše jednotlivých lidí. Potřebujete aktivní lidi a přístup a hlavně nebát se riskovat. Úkolem vlády by mělo být vytvářet co nejlepší podmínky systému.“
Evropské město kultury – Plzeň (zdroj: ČT24)
Podle Lindstonea je třeba s neúspěchem počítat – s tím, že některé projekty nevyjdou, a některé naopak ano. Podstatné je od nich neupouštět, domnívá se i Nele Hertlingová, která pracovala mimo jiné jako umělecká ředitelka projektu Berlín - Evropské hlavní město kultury 1988. Své zkušenosti přijela předat i Plzni, jíž tento titul připadne v roce 2015.
„Je strašně důležité, aby projekt hlavního města kultury neskončil v jednom roce. Takový přístup město mění. Není důležité hledat peníze do jednoho projektu, ale vytvářet kulturní politiku, podmínky, které umožní rozvoj dalších a dalších projektů,“ radí Hertlingová. Navíc i ona vidí velké plus v zájmu města a jeho obyvatel na společných aktivitách: „Oslovte město s tím, že to není jenom váš projekt, ale i projekt toho města. Potom se město stane vašim partnerem, ne vaším sponzorem.“