Fashion Revolution je Made in Asia

Mezinárodní kampaň Fashion Revolution se pokouší o převrat v módním průmyslu. Chce upozornit na podmínky, za nichž se v Asii vyrábí oblečení pro západní módní řetězce. Akce vyvrcholí v neděli 24. dubna – na den přesně od zřícení textilní továrny v Bangladéši.

Video Události v kultuře
video

Reportáž: Fashion Revolution vs. Světový týden recyklace

Pod leskem módního průmyslu v Evropě se často skrývá asijská bída. Letošní téma kampaně se proto ptá: Who Made My Clothes?  – Kdo vyrábí mé oblečení? Jen v Bangladéši stojí téměř šest tisíc textilních továren, které zaměstnávají 3,5 milionu lidí. Pracují v nich až 16 hodin denně za průměrný plat kolem 1500 korun.

„Módní průmysl patří mezi nejšpinavější průmysly obecně. Například při pěstování bavlny se zpracovává mnoho pesticidů, lidé pracují za nelidských podmínek, za absurdní plat. A obchodní řetězce se předhání, jak oblečení vyrábět, aby na něm vydělaly více a více peněz.“

Olga Vrbíková

mluvčí kampaně Fashion Revolution v ČR

Právě v bangladéšské Dhace se v dubnu před třemi lety zřítila devítipatrová textilka, zemřelo přes tisíc lidí. Fashion Revolution připomíná tuto tragickou událost, která rozpoutala světovou diskusi o podobě a zákulisí módy. 

Vezou se značky na zelené vlně?

Bangladéš je společně s Čínou největším výrobcem oděvů západních značek. Ročně se na světě  vyrobí přes 80 miliard kusů oblečení. Módní návrháři stále více přemýšlejí nad etičtější módou.  

S výzvou recyklovat oblečení a umírnit tak nadměrnou produkci textilního odpadu se tento týden vytasil i nadnárodní módní řetězec H&M. Pozornost v této souvislosti vzbudila britská rapperka M.I.A. svým klipem Rewaer It (Obleč to znovu), který pro švédskou značku natočila.

Řetězec si vysloužil kritiku, že svůj Světový týden recyklace načasoval na dobu kampaně Fashion Revolution a že se dopouští greenwashingu, tedy zneužívá populární zelenou vlnu k firemnímu profitu. Jeden z nejsilnějších zástupců tzv. rychlé módy totiž podle některých aktivistů a organizací ve své ekologické osvětě opomíjí fakt, že kromě recyklace je nutné snížit také produkci.

Každopádně zpráva, kterou se M.I.A propagačním songem snaží předat – tedy že bez ohledu na rasu, původ nebo náboženské vyznání sdílíme planetu bez rozdílu všichni – je univerzální. Zatímco totiž módní ekologičtí vizionáři vyvíjí oblečení z kávového lógru nebo z ananasu, v asijských textilních továrnách se podle neziskových organizací situace k lepšímu příliš nevyvíjí.