Praha – Především na výstavbu nových Lidic a snahy, které jí přecházely, se soustředí výstava Lidice žijí v areálu Státního oblastního archivu v Praze. Název vychází z projektu Lidice shall live, který vznikl v roce 1942 s cílem získat finance na obnovu obce, již nacisté vymazali z mapy.
Lidice byly vyhlazeny. Lidice žijí
„V červnu 1945 byly Lidice srovnané se zemí, na velké části katastru vyrůstalo obilí. Rozdělen byl mezi sousední obce – Buštěhrad, Hřebčí a Makotřasy,“ popisuje, jak území vyhlazené obce vypadalo těsně po válce, autorka výstavy Květa Hrnčířová.
Na území zničených Lidic vzniklo pietní místo, nové Lidice byly vybudovány západně od původní obce. Zprávu o jejich obnovení oznámil tehdejší ministr vnitra Václav Nosek v červnu 1945 při první tryzně k uctění obětí lidické tragédie.
„Základní kámen byl položen v roce 1947. První dům byl vybudován svépomocí v roce 1949. V roce 1960 stálo už 150 rodinných domků, které byly přiděleny ženám a dětem, jež přežily lidickou tragédii,“ přibližuje výstavbu nové vesnice stručně Hrnčířová.
Financovat stavbu výrazně pomáhala sbírka spolku Lidice shall live (Lidice budou žít), který krátce po vypálení obce založil Brit Barnett Stross. Na pomoc v zahraničí se obrátil ještě jednou - k 25. výročí vyhlazení Lidic v roce 1967 vyzval umělce z celého světa, aby svými díly přispěli k založení lidické sbírky moderního výtvarného umění.
„Při koncepci výstavy jsem vycházela ze základních myšlenek Barnetta Strosse o spolupráci a přátelství mezi jednotlivci a národy,“ upozornila Hrnčířová. „A tak díky spolupráci s ostatními institucemi, kterých bylo osm, je výstava mnohem bohatší. Základ spočívá v archivních materiálech, doplňují je ale i trojrozměrné artefakty, které ji dělají plastičtější a zajímavější.“
Výstava Lidice žijí bude v Archivním areálu Na Chodovci v Praze zpřístupněna od 11. května do 27. června. Doplní ji konference Vzpomínka na Lidice a Ležáky (11. června) a také setkání s lidickými ženami (15. května).