Přinášejí informace z první linie světových konfliktů, vybavení jen fotoaparátem a velkou dávkou statečnosti. Výstava Upfront v pražském Centru DOX přirovnává válečné fotografy k toreadorům, kteří vstupují na koridu – u obou profesí je návrat stejně nejistý, tak jako způsob, jakým budeme jejich snímky vnímat.
Váleční fotoreportéři v přední linii čelí invazi obrazů
Výstavu tvoří výběr snímků 23 fotografů z převážně španělsky mluvících zemí, ale působících v místech konfliktů po celém světě. Její název – Upfront – odkazuje k nebezpečným předním liniím a koncept pak k nepřetržitému zpravodajství, které nás obklopuje 24 hodin denně a ovlivňuje naše vnímání světa.
„Ne my za fotografií, ale fotografie přichází za námi“
„Koncepce má svůj význam, reflektuje říší významů, ve které žijeme,“ upozorňuje Ramiro Villapadierna, ředitel Institutu Cervante v Praze, který výstavu připravil. „Stačí pomyslet na to, že v dnešní době vzniká během pěti minut tolik fotek jako za celé dvacáté století – je to úplná invaze obrazového materiálu. Dnes už nechodíme my za fotografií, ale ta fotografie přichází za námi.“
GALERIE
Náměstí Tahrír v Káhiře se stalo jedním ze symbolů arabského jara. Demonstranti čelili policii a vojsku Husního Múbaraka pomocí kamenů, holí, Molotovových koktejlů a dokonce i koní a velbloudů. Egypt, únor 2011
Jak ale v záplavě obrazů rozlišit, co je významné, a pochopit, co se na fotografii děje? Každý snímek má svůj kontext, který je třeba znát. „Je to také do určité míry reflexe virálních fotografií, které kolují na sociálních sítích. My se na ně často díváme, aniž bychom věděli, kdy a kde byly pořízeny,“ podotýká Villapadierna.
Pozadí přední linie
Výstava Upfront je výsečí světových konfliktů a humanitárních katastrof, prezentuje válečnou fotografii jako mocné reportážní médium i coby svébytnou uměleckou disciplínu. Přináší ale také příběhy těch, kteří do první linie jezdí a ne vždy se vrátí zpátky.
„Vystavili jsme zde sadu předmětů, které si váleční reportéři berou s sebou na cesty. Někdo si bere knihu, někdo neprůstřelnou vestu, v případě Miguela Gila bylo zajímavé, že s sebou vždy nosil růženec. Na závěr všichni fotoreportéři vzdávají čest tomuto velkému profesionálovi,“ prozradil Villapadierna.
Reportáž: Válečné fotografie v Centru DOX (zdroj: ČT24)
Miguel Gil byl původně právník, ale začal fotit konflikt na Balkáně, ne protože musel, ale protože cítil, že je to potřeba. Pocit závazku přivedl pro změnu do rozbořeného Aleppa i José Manuela Lópeze. O tom, kdy se ze Sýrie vrátí domů už ale nerozhoduje, momentálně je rukojmím Islámského státu. I jeho snímky jsou do 23. května v DOX vystaveny Upfront.