Čtení je nakažlivé. Litera varuje hlavně před Lucemburskou zahradou

Praha - Autorům i všem těm, kteří jsou postiženi AČP, tedy akutní potřebou číst, patřilo vyhlašování vítězů jedenáctého ročníku cen Magnesia litera. Boj se čtenářskou vášní je - naštěstí pro spisovatele i nakladatele - předem prohraný. Pro „nakažené“ bylo slavnostní vyhlašování přinejmenším tipem na dobrou „dávku“. Tou nejlepší z loňské knižní produkce je novela Michala Ajvaze Lucemburská zahrada, která se stala Knihou roku 2011.

Rekordní počet 325 přihlášených knih zúžili porotci v jedenáctém ročníku cen Magnesia litera v nominacích na 25 titulů. Kniha roku - Lucemburská zahrada (vydalo Druhé město) - byla vybrána napříč všemi kategoriemi. „Ajvaz je jeden z mála současných prozaiků v evropském kontextu, pokud jde o překlad. Jeho knihy jsou překládány například ve Francii,“ upozornil literární publicista Josef Chuchma. „Myslím, že literu měl dostat mnohem dříve a za jiné knihy. Jako by byl Magnesií literou doceněn až nyní,“ dodal k vítězovi hlavní ceny.

Ajvazova novela potvrzuje autorovu zálibu v lingvistice i fantaskní povaze dějů. Je příběhem o hledání smyslu a významu jazyka, kořeněný bizarními a strašidelnými dobružstvími. Nominována byla v nejsledovanější kategorii litera za prózu.

Tu ale získal povídkový soubor Marka Šindelky Zůstaňte s námi (Odeon), který Magnesia litera označila za „skutečné osvěžení v rámci domácí produkce“. Příběhy 27letého autora - mimochodem držitele Ceny Jiřího Ortena 2006 za debut Strychnin a jiné básně - „se nebojí ostře kritizovat svět, v němž nejen žijeme, ale sami jej také tvoříme“. „Je to kniha o vztazích, které dozrály a začaly se kazit, o lásce, která se bojí v boj, o jazyku, který se stává nástrojem v tomhle boji,“ řekl o svém počinu autor.

Ocenění za poezii si vyloužil Radek Fridrich sbírkou Krooa krooa (Host). „Děkuji svým milovaným severním Čechám, bez kterých bych nenapsal ani jeden verš,“ přiznal básník při předávání. Ve své poslední sbírce se věnuje právě krajině severočeských Sudet, jejich historii i lidským osudům, které jsou do ní vepsány.

HERTA MÜLLEROVÁ, německá spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny, která byla hostem cen Magnesia litera, o české literatuře: Nejvíce mě ovlivnil asi Bohumil Hrabal. Možná mě fascinuje způsob, jakým popisuje. Je to takový zacyklený chaos, ale je v něm také humor. Český humor je tichý, sice obnažuje, ale zároveň je hřejivý. Vždy když jsem v Praze, jako bych to viděla ve tvářích - jako bych viděla Hrabala vepsaného ve tvářích.

Francouzskou suitu napsala Irène Némirovská, spisovatelka z ukrajinské židovské rodiny žijící ve Francii, na počátku 40. let, rukopis se uchoval v její pozůstalosti a vydán byl až po sedmdesáti letech od svého vzniku. Do češtiny knihu přeložila Helena Beguivinová. Magnesii literu získala za "jemné a výstižné tlumočení bezprostřední patiny doby i navýsost moderní ironie autorky, která činí z románu Francouzská suita ojedinělé svědectví o 'podivné válce' ve Francii, o lidské odvaze i zbabělosti a malosti, jež se projevují ve vypjatých chvílích".

„Jsem velice ráda, že se uděluje cena za překlad. Ale myslím, že by se měla připomenout i práce redaktorů a já bych chtěla poděkovat panu redaktoru Macháčkovi z nakladatelství Paseka, že této knize věřil,“ uvedla Beguivinová při převzetí ceny. Redaktorům, tentokráte z nakladatelství Albatros, poděkoval i oceněný v kategorii knih pro děti a mládež Radek Malý. „Doufám, že si tato poezie své čtenáře najde,“ přeje si autor básnické knihy pro děti Listonoš vítr. Věnována je všem babičkám a dětem a ono „babičkou“ je podle spisovatele básnířka Bohumila Grögerová, která napsala poetickou předmluvu.

Litera za překladatelský čin patří nakladatelství Academia za překlad stěžejního díla Alexandra Isajeviče Solženicyna Souostroví Gulag. Academia vydala také monografii Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov 1968-1973. Ve své původně diplomové práci absolvent filmové vědy a objev roku 2011 podle porotců „podává neocenitelný základ pro pochopení nejednoznačného 'bezčasí' celého dvacetiletí 70. a 80. let v tehdejším Československu“. Mimochodem Hulík je také scenáristou snímku o Janu Palachovi, který natáčí polská režisérka Agnieszka Hollandová.

Při předávání Litery za literaturu faktu mohla být Academia potěšena potřetí. Literární cenu získala dvousvazková publikace, ohlížející se také do minulosti: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 sestavili Jiří Knapík, Martin Franc a kol.

U čtenářů z titulů od českých autorů vydaných v loňském roce nejvíce uspěly Nové povídky Zdeňka Svěráka. „Děkuji čtenářům, že je mé povídky napsané v tak vysokém věku ještě baví, své ženě, která je jejich první čtenářkou, ale největší poděkování patří paní učitelce Hustolesové, která mě v první třídě naučila psát,“ vzpomněl si scenárista Zdeněk Svěrák v děkovací řeči na své začátky.

Ceny Magnesia litera se předávaly na Nové scéně Národního divadla, v přímém přenosu České televize. „Nakažlivým“ vyhlašováním jedenáctého ročníku provázala počtvrté Aňa Geislerová, s vydatnou pomocí režiséra Jiřího Havelky.

Předávání cen Magnesia litera se účastnil také čtenář roku 2012. Tím byl v rámci kampaně knihoven Březen - měsíc čtenářů vyhlášen Vladimír Macháček. Věrný návštěvník městské knihovny v Hradci Králové, kam si chodí půjčovat knihy už 77 let. Velmi rád prý čte literaturu faktu, cestopisy a špionážní romány. Mezi jeho oblíbené autory patří Zdeněk Šmíd, Ota Ulč a John Le Carré.

Reportáž Vlastimila Weinera (zdroj: ČT24)