Zemřel „otec večerníčků“ Zdeněk Smetana

Ve věku devadesáti let zemřel Zdeněk Smetana. Český animátor, scenárista a výtvarník je spojen především s oblíbenými večerníčky o Křemílkovi a Vochomůrkovi, Rákosníčkovi či Malé čarodějnici.

Zdeněk Smetana, pražský rodák (26. července 1925) a žák malíře a ilustrátora Cyrila Boudy, je spojen především s Krátkým filmem,  jehož součástí bylo animační studio Bratři v triku. Do studia, založeného Jiřím Trnkou, přišel v roce 1946 – a už v něm zůstal.

Naučil se všechny profese, léta dělal kreslíře a animátora. Velké zkušenosti získal díky americké zakázce na tucet dílů seriálu Tom a Jerry, které v Praze vznikly na počátku 60. let.

Video Vzkaz Zdeňka Smetany
video

Vzkaz Zdeňka Smetany

Vzkaz Zdeňka Smetany

Zemřel Zdeněk Smetana

 

„Musíte mít stejné ladění“

Podobu vtiskl mnoha večerníčkovým postavám, které dávají dobrou noc už několikáté generaci malých diváků: Křemílek a Vochomůrka, Malá čarodějnice, Štaflík a Špagetka, Racochejl, Rákosníček… Jako první vznikl seriál Pohádky z mechu a kapradí v roce 1968, začal jako černobílý.

„Inspirací je vždycky spisovatel. Třeba pan Čtvrtek udělal takové texty, které mě opravdu inspirovaly k tomu, jak má ten panák vypadat. Jinak je znám taky z přírody, oni existují. Všelijací rákosníčci přece existují všude na světě. Křemílka a Vochomůrku mám na zahradě v rákosí. Navíc ve svém věku už věřím na pohádky,“ uvedl ke vzniku pohádkových postaviček Smetana.

 

V čem je jejich úspěch? Zdeněk Smetana prý nechtěl dělat jen hezké obrázky. „Chtěli jsme dětem ukázat dobrou výtvarničinu, dobrý herecký projev a dobrou muziku. Musíte mít stejné ladění jako děti. A já mám tu výhodu, že jsem se od diváka nikdy nevzdálil. Vždycky se na filmy dívám jako divák a říkám si: 'Hergot, jak to dopadne',“ prozradil.

„Spokojený nejsem nikdy. Kdo je spokojený sám se sebou, ten končí. To je konec tvorby. Jsem spokojený, má úcta. Musí vás něco drát dopředu, abyste to udělal lepší.“ 

Zdeněk Smetana

Ocenění ho prý vždy potěšila, ale nejvíce si cenil ohlasů od dětských diváků: „Dospělí vám řeknou: 'Jo, to bylo hezký, to se vám povedlo.' Ale u dítěte naprosto jasně vidíte, co je hezké, co zabírá a co ne. V jejich očích to vidíte. A když je to kór ošklivý, tak chtějí čurat.“ Děti jej také vedou k přesnosti. Prý vždycky poznaly, když Rákosníčkovi namaloval méně nebo více než sedm vlasů. 

Groteskní moralitky a olejomalby – odpočinek od dětí

Smetana se jako výtvarník věnoval i mimovečerníčkové tvorbě. Je také autorem krátkometrážních groteskně laděných moralit, které byly určené dospělým divákům: Láhev svět, Konec krychle nebo pohádek vyprávěných jadrným jazykem podle předloh spisovatele J. Š. Kubína Voda čerstvosti a Všehochlup. Od dětí si odskakoval i při malířské tvorbě.

„Když děláte večerníčky a děláte už čtrnáctý díl, třicátý díl, potřebujete si odpočinout, dělat něco jiného. Měl jsem od mládí svého miláčka – olejomalbu. A taky jsem si odskakoval na grafiku, v níž jsem si vymýšlel situace spíš groteskního rázu,“ upřesnil Smetana. 

Jeho méně známé groteskní moralitky pro dospělé si můžete pustit níže:

Video Deštník
video

Deštník (1964)

Deštník (1964)

Konec krychle (1979)