Orwellovská vize z Hongkongu překonala Hvězdné války

Mohl by to být příběh o triumfu několika amatérů nad hollywoodskými giganty, ale v Hongkongu jde o velkou politickou kauzu. Ostatně politika je hlavním důvodem, proč film s názvem „10 let“ v kinech drtí i americké velkofilmy. Fikce o budoucnosti čínské nadvlády nad bývalou britskou kolonií odráží napětí a strach mezi místními obyvateli.

Video Události
video

Orwellovská vize z Hongkongu

Orwellovská vize zobrazuje únosy organizované vládou, dětské gardy útočící na obchody s knihami, sebeupalování na protest. Tak vypadá Hongkong v roce 2025 ve filmu „10 let“. Temná politická fikce reflektuje strach z budoucnosti pod čínskou vládou.

Pět satirických povídek od pěti režisérů ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře demokratických aktivistů.

„Ve filmu ukazujeme společnost, kde je vše zakázané. Nesmí se říkat určitá slova ani číst některé knihy. Publikum se směje, ale stačí málo a tyto absurdity se stanou realitou.“

Jeden z režisérů filmu Ka-Leung Ng

Scénář je smyšlený, ale vychází z událostí, které se skutečně dějí. Nedávno zmizelo pět knihkupců, kteří vydávali texty kritické k Pekingu. Sebeupalování je zase běžnou formou protestu v Tibetu. Tvůrci se obávají, že Hongkong dopadne stejně, když se něco nezmění.

Napětí znovu roste

Nízkorozpočtový film, který štáb i herci natočili bez nároku na honorář, měl premiéru v jediném kině. Úspěch byl tak velký, že se v současnosti promítá po celém Hongkongu. V návštěvnosti dokonce překonal nejnovější díl Hvězdných válek. Úspěch snímku přichází v době, kdy napětí v Hongkongu znovu roste, protože Peking odmítá svobodné volby.

Autoři proto chtěli šokovat a vyprovokovat lidi, aby za svá práva bojovali. „To, že se film smí v Hongkongu promítat, dokazuje, že to ještě není tak zlé. Ale měli bychom si vážit svobody slova a bránit ji,“ zdůraznil další z tvůrců Kwun-wai Chow. Politická povaha filmu už působí problémy. Několik herců raději odmítlo natáčet, aby si nepoškodilo budoucí kariéru.

Někdejší britská kolonie Hongkong se sice v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, ve srovnání s pevninskou Čínou má ale stále jistou autonomii i svobodu slova. Symbolem odporu proti čínské nadvládě se během demonstrací v roce 2014 staly žluté deštníky.