Vincent van Gogh: Zelené obilí

Za svého života se nedočkal výraznějšího uznání, posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí a dnes je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností světového výtvarného umění. Cílem naší třetí návštěvy v řadě ve Sbírce francouzského umění 19. a 20. století není nikdo jiný než Vincent van Gogh a jeho dílo s prostým názvem Zelené obilí. Obraz pochází ze sklonku jeho života, namaloval jej již v ústavu pro choromyslné, kde před smrtí pobýval. Na první pohled příjemné letní poledne v provensálské krajině za sebou skrývá neklid umělce, jenž se řadí mezi představitele postimpresionismu.

Van Gogh byl jedním z malířů hledajících novou cestu, jak překročit tzv. krizi impresionismu. Realita je jen odrazovým můstkem a záleží na umělci, jakým způsobem ji zpracuje. Van Goghovy obrazy reflektují jeho teorii o energii, ale hlavně jeho vnitřní vizi s odkazem na to, že umělcem se může stát kdokoli z nás, může to být outsider nebo někdo, kdo je duševně nemocný. Zelené obilí vyniká nejenom geniální barevností, ale i svou symbolikou. Kde se na obraze skrývá postava rozpolceného umělce, napoví kurátorka Monika Sybolová.

Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Zelené obilí (zdroj: ČT24)

Monika Sybolová je od roku 1993 externí lektorkou Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze a od roku 2000 kurátorkou pro edukační činnost. Realizovala doprovodné programy k velkým výstavám NG jako Mistr Theodorik, Gotika v západních Čechách a Julius Mařák a jeho žáci. Při dalších výstavách, jako byly Václav Brožík, František Ženíšek, Emil Filla, Mikoláš Aleš, Otakar Lebeda, Piepenhagenové a Joža Uprka, vytvářela v týmu celý doprovodný program včetně interaktivních prostor a pracovních listů. Připravuje vzdělávací programy pro střední školy ve stálých expozicích NG. Specializuje se na dospělé návštěvníky a organizuje Letní týdenní krajinářské dílny pro studenty a dospělé a Jednodenní plenéry.

Vincent van Gogh (1853–1890), jenž svým dílem výrazně ovlivnil expresionismus a fauvismus 20. století, vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1 100 kreseb. Van Goghovo dílo bylo za jeho života takřka neznámé (prodala se jen jedna malba necelý rok před jeho sebevraždou). Jeho sláva výrazně stoupala po jeho smrti, zejména po výstavě v Paříži v roce 1901.

Další díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá uvidíte opět v neděli 11. března. Kurátor Sbírky moderního umění NG v Praze Oldřich Bystřický tentokrát představí plastiku Otto Gutfreunda s názvem Kubistické poprsí. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Vydáno pod