Berlín – K sledovaným filmům mimo hlavní soutěž na filmovém festivalu Berlinale patří režijní debut Angeliny Jolieové. Snímek In the Land of Blood and Honey – V zemi krve a medu – se odehrává na pozadí bosenského konfliktu v první polovině 90. let. V Bosně vzbuzuje i spoustu nesouhlasných reakcí.
Jolieová: Chci, aby se lidé při mém filmu cítili nepříjemně
Angelina Jolieová si uvědomuje, že téma snímku, který vypráví o vztahu muslimské zajatkyně a srbského vojáka během války, je výbušné. „Chci, aby se lidé při tomhle filmu cítili nepříjemně,“ uvedla dokonce herečka, která jako velvyslankyně OSN v minulosti Bosnu několikrát navštívila.
Podle tamních muslimů je příběh nesmyslný, Srbové v něm zase vidí útok na svůj národ. Milostná zápletka je nepřijatelná například pro sdružení Ženské oběti války. „Mezi katem a obětí nemůže v zajetí koncentračního tábora vzniknout láska,“ namítá jeho šéfka Bakira Hasečićová, která byla během konfliktu několikrát znásilněna.
Sdružení Ženské oběti války v říjnu 2010 dokonce dosáhlo toho, že bosenské ministerstvo kultury zakázalo Jolieové v zemi natáčet. Film tak vznikal z velké části v Maďarsku. Scény masového vraždění, znásilňování a bombardování vyvolávají na obou stranách bolestné vzpomínky staré skoro dvacet let.
„Ten film nesmíří zdejší národy. Jenom víc zkomplikuje současnou situaci,“ domnívá se bosenský poslanec Slavko Jovičić Slavuj. Kritika zaznívá i od Srbů, podle nichž proti nim film šíří nenávist. „Jolieová se nás snaží zesměšnit, ale ve skutečnosti tím filmem zesměšňuje sebe. Nedal bych za něj ani vindru,“ prohlásil v reportáži ČT Luka Todorović, obyvatel Banja Luky, druhého největšího města Bosny a Hercegoviny.
Reportáž Petry Flanderkové (zdroj: ČT24)