Budování

Jak se budovalo Československo uměním a designem

Budovy, prapory, hymna, ale i obyčejná stovka - výstava v Národní galerii zachycuje, jak se na budování Československa podílelo umění vznikající na státní zakázku. Vedle sebe se tak ocitají symboly první republiky i éry socialismu.

Název Budování státu si výstava vypůjčila z titulu díla novináře Ferdinanda Peroutky. V rozsáhlém pojednání o počátcích Československa v letech 1918 až 1922 Peroutka popisuje překonávání dědictví rakouské monarchie a vytváření moderního státu Čechoslováků.

Československo jako historické téma

Na konstrukci státní identity a národního sebevědomí se v té době, ale i později, třeba při budování „nového“, socialistického Československa, podílelo umění, architektura i design, které stát využíval pro svou reprezentaci. 

Podle kurátorky a spoluautorky instalace Mileny Bartlové je s čtvrtstoletým odstupem od jeho konce možné začít sledovat Československo nezaujatě, jako historické téma, nejen očima nostalgie nebo ideologického boje. O to se pokouší i Budování státu.

“Například si můžeme uvědomit, že veškeré represe padesátých let se ještě děly pod prvorepublikovým státním znakem. To je drobný detail, který ukazuje jednu vůdčí myšlenku, která se nám po realizaci výstavy ověřila: že téma kontinuity a diskontinuity mezi první republikou a státním socialismem je mnohovrstevnatější a dynamičtější, než si obvykle připouštíme,“ vysvětlila.

Budování státu všude a každodenně

Instalace představuje umění, s nímž se člověk setkával (setkává) často všude a každodenně, jako třeba s grafikou bankovek nebo pomníky na náměstích. Prohlédnout si lze obrazy, sochy, užitou grafiku i modely architektonických realizací, průmyslový design nebo oděvní produkci. K vidění jsou, díky dokumentaci, například i zaniklá díla, která v sedmdesátých letech vytvořili čeští umělci v Teheránu pro íránského šáha. 

Video Události v kultuře
video

Budování státu v Národní galerii

Budování státu v Národní galerii

Milena Bartlová: Náš přístup není výchovný, ale historický

Kvalita tohoto umění je kolísavá, jeho autoři zčásti zapomenuti, ale na štítcích se objevují i známá a uznávaná jména, mimo jiné malíře Františka Kupky, grafického designéra Ladislava Sutnara nebo architekta Josipa Plečnika.

„Nevystavujeme tu umění proto, že je umění, ale proto, že se nějakým způsobem podílelo na konstrukci, tedy budování, československého státu. (...) Nechceme dehonestovat období socialismu ani vyzdvihovat období první republiky. Náš přístup není morální ani výchovný, ale historický. Proto tu ukazujeme bustu Masaryka stejně jako bustu Gottwalda.“

Milena Bartlová

kurátorka a spoluautorka výstavy

Budování státu ve Veletržním paláci připravila Národní galerie spolu s UMPRUM v Praze. Pokračuje až do 7. února příštího roku, doprovodný program zahrnuje i projekce filmů z katalogu výstavy, například Žertu, Jánošíka či Barona Prášila. A i když výstava na Československo nahlíží jako na historické téma, chce galerie vyjít vstříc těm, kdo tento stát zažili - návštěvníkům starším 65 let proto umožňuje volný vstup.