Český PEN klub udělil Cenu Karla Čapka

zdroj: ČTK

Pavel Šrut

Jednasedmdesátiletý Pavel Šrut patří mezi nejvýraznější autory české dětské literatury. Několikrát figuroval v nominacích na cenu Magnesia Litera a v roce 2009 ji získal za knížku Lichožrouti. Nápaditý prozaik a básník, který má rád svobodu hry, však patří mezi autory schopné oslovit čtenáře v každém věku.

Zejména však v tvorbě pro děti, která trvá už přes čtyřicet let, vyniká Šrutova hravost, lehkost, jazyková vynalézavost a komika. Příkladem za všechny je z poslední doby třeba titul Příšerky & příšeři, Šišatý švec a myšut, Lichožrouti či Pan Kdybych hledá kamaráda. Prosadil se také jako překladatel. Vydal více než desítku básnických sbírek, za knihy Zlá milá a Brožované básně získal v roce 2000 Cenu Jaroslava Seiferta.

Rozhovor s laureátem Ceny Karla Čapka Pavlem Šrutem

• Rozhovor s laureátem Ceny Karla Čapka Pavlem Šrutem
• Reportáž Petra Viziny
• Rozhovor s Jiřím Dědečkem
• Komentář Zdenka Pavelky

Je také podepsán jako autor pod mnoha známými písněmi Michala Prokopa (Kolej Yesterday či Bitva o Karlův most). Jeho písňovou poezii vyhledávají i další muzikanti jako Vladimír Mišík, Petr Skoumal nebo Luboš Pospíšil.

Cenu Karla Čapka, jež je spojena s finanční odměnou 100 000,- Kč, založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, prvními laureáty byli Günter Grass, Arnošt Lustig, Josef Topol, Ludvík Vaculík nebo Václav Havel. Posledním oceněným se stal před dvěma lety spisovatel Ivan Klíma. "Na rozdíl od mnoha jiných cen, kdy se porota zabývá jednotlivostmi v díle toho kterého autora, u Ceny Karla Čapka jde o takový souhrn životního díla," doplňuje prezident Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček.

zdroj: ČTK

Pavel Šrut s Cenou Karla Čapka

Ceny Karla Čapka jsou udíleny každý sudý rok, v lichých letech se rozdělují Ceny PEN klubu. "Rozdíl je tady veliký, protože u Ceny Karla Čapka rozhoduje o udělení porota, která je zcela nezávislá na PEN klubu," upřesňuje Dědeček. Český PEN klub sdružuje exkluzivní tuzemské, ale i zahraniční literáty. Společně s organizací Člověk v tísni pracuje mimo jiné také na projektu nazvaném Knihovnička PENu a ČvT.

"Navštěvujeme naše kolegy v nedemokratických zemích, vozíme jim materiální i duchovní pomoc a nazpátek si odvezeme rukopis nějakého disidenta, který pak necháme přeložit a vydáváme ho dvojjazyčně, tak aby byl prezentovatelný v zemi původu nebo na mezinárodním poli, a zase ho pašujeme zpátky," podotýká Dědeček s tím, že se již tímto způsobem podařilo vydat kubánské, kurdské nebo irácké básníky.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku