Dokumentární zásahová jednotka Vít Klusák a Filip Remunda se potřetí podívali na události předešlého roku autorským pohledem. K Českému žurnálu letos přizvali kolegy Tomáše Kratochvíla a Eriku Hníkovou, jejíchž Pět zrození cyklus pěti dokumentů 12. listopadu na ČT2 zahájí. Pozornosti letošního žurnálu neunikl vedle porodnic také Andrej Babiš, čeští vojáci na zahraničních misích, ukrajinský konflikt a situace na českých ubytovnách.
Český žurnál sleduje vojáky na misi i Babiše v matrixu
Snahou Českého žurnálu je aktuální události, kauzy či fenomény, které plní stránky novin a zpravodajské relace, nahlédnout z větší blízkosti a osobnějším pohledem. V minulých dvou letech se žurnál zabýval první přímou volbou českého prezidenta, metanolovou aférou, bulvárem či soužitím s romskou menšinou. Která témata si cyklus vybral letos?
Režisérka Erika Hníková dokumentovala dvanáct dní v pražské vinohradské nemocnici realitu české porodnice. Opuštěnost, separace a neosobní přístup jsou slova, která ji vystihují. Dokument Pět zrození v pěti kapitolách pozvolna odkrývá zákulisí, kde vládne byrokoracie a rutina.
„Ten film je i o našem přístupu, o přístupu rodiček, tatínků, kteří jsou pod tlakem instituce, toho, jak se to má dělat. Zdravotnický personál s nimi úplně nekomunikuje, takže jsou často v situaci, že neví, a radši sedí na chodbách a mlčí. Tedy pro mě ten film není jenom o podmínkách v jedné pražské porodnici, ale i o nás pacientech, kteří se často dotáváme do pasivní role,“ poznamenala režisérka.
Erika Hníková o Pěti zrozeních (zdroj: ČT24)
Je v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Ale nikdo není dokonalý, ani Andrej Babiš ne, tvrdí dokument Víta Klusáka. A proč portrét tohoto politika nazval Matrix AB?
„Slovo ,matrix‘ Andrej Babiš často a rád zmiňuje, když se snaží voliče postrašit, že je jeho političtí předchůdci drželi v nevědomí virtuální reality svých sobeckých zájmů a manipulací. Sebe staví do pozice zachránce, který přišel tenhle korupčnický matrix rozbít. A nám přišlo dobré zdůraznit, že Babiš jeden matrix nahrazuje svým vlastním matrixem: tím, ve kterém se všechny zájmy spojily v jeden neoddělitelný celek. Celek, ve kterém politika, byznys a média skrze osobu pana Babiše jedno jsou.“
Matrix AB (režie: Vít Klusák)
Dokumentarista Tomáš Kratochvíl se vypravil na Ubytovny. Při mapování situace sociálního bydlení se spojil s občanskou aktivistkou Ivanou Čonkovou. „Film Ubytovny jsme natáčeli po dobu dvou let v mnoha vyloučených lokalitách i v hlavním městě. Sledujeme v něm mimo jiné proces tvorby Zákona o sociálním bydlení. Jde o zajímavou a příznačnou věc – střet angažované občanské a odborné veřejnosti se světem vysoké politiky. Zjistili jsme, že samotní lidé na ubytovnách hrají jen roli rukojmích a že politici vůbec nenaslouchají logickým argumentům nebo ideálům, ale tlaku. Tlaku veřejného mínění a médií,“ obává se Kratochvíl.
Ubytovny (režie: Tomáš Kratochvíl, Ivana Čonková)
Filip Remunda se rozhodl pro příběh z ukrajinského konfliktu. Vydal se na Blízký daleký východ, aby sledoval, jak vypadá všední život na obou stranách fronty a jaké názory mají lidé na opačných stranách. Zajímalo nás, co si místní lidé myslí o integraci s Evropou, přerušení tradičních vztahů s Ruskem a nakolik je pro ně válka řešením situace,“ podotýká režisér. „Všechna tato témata jsou relevantní i pro Česko, neb žijeme na hranici sfér vlivu Západu i Východu.“
Sametoví hrdinové (režie: Filip Remunda)
Do zahraničí se tvůrci vydali i za Sametovými hrdiny. Dokument o českých vojácích v Afghánistánu společně natočili Klusák s Remundou. Za jaký cíl vede válku Česká republika, jejíž obyvatelé se často sami považují za národ švejků a simulantů?
„Myslím, že o naší účasti v zahraničí chybí společenská diskuze,“ vysvětlil Remunda, co dokumentaristy k volbě tématu vedlo. „Je to dost tím, že nás příliš dění ve světě nezajímá. V souvislosti s uprchlíky mám pocit, že se světa bojíme. Naše zahraniční politika je do značné míry formulována v rámci NATO a EU. Proto i většina vojáků přejímá rétoriku těchto institucí. ,Bojujeme zde za vlast, za křesťanské hodnoty, za hodnoty euroatlantické civilizace‘, což je v době vzniku teroristické organizace Islámský stát, politicky nutných dohod s Talibánem a uprchlickém exodu velmi zajímavé téma k filmové úvaze.“
Dokumentaristé Vít Klusák a Filip Remunda
Zpravodajec točí objekt svého zájmu z deseti metrů, reportér z pěti a dokumentarista z metru a často jde i blíž. A díky této blízkosti a autorskému pojetí vznikají v ideálním případě filmy, které dokáží překonat dobový rozměr kauz, takže můžou někoho zajímat i poté, co ty kauzy už dávno přikryly kauzy jiné.