Někdo, kdo se narodil v Iráku, jako já, musí být expert na strach, říká Samuel Shimon. Původem írácký spisovatel a novinář je jedním z hostů 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, jehož tématem je strach. O strachu mluvil také v rozhovoru pro Českou televizi.
Irácký spisovatel: Islámský stát nepochází z Iráku, to je výmysl Západu
Rezonuje strach zájmem čtenářů?
Žil jsem pětadvacet let v Iráku a tam jsem strach vlastně nepoznal, pocítil jsem ho, až když jsem v roce 1979 z Iráku odešel. Když jsem šel do Sýrie, do Libanonu a byl jsem zajat, byl jsem mučen, vlastně bezdůvodně. Jen kvůli jménu. Zůstal jsem v tohle regionu asi pět let a pak terpve jsem se dostal do Paříže.
Iráčan v Paříži je také titul vaší asi nejslavnější knihy. Vy jste cestoval, abyste si splnil svůj sen. Vypadal by podle vás osud Iráčana v Paříži v současnosti jinak než ten váš?
Odešel jsem z Iráku, protože jsem se chtěl dostat do Hollywoodu, chtěl jsem natáčet filmy. Bylo to těžké. Když jsem se tam dostal, byl jsem uprchlík, byl jsem bezdomovec, ale jednoho dne jsem se rozhodl, že napíšu ten svůj život jako knihu a měl jsem velké štěstí, že ta kniha byla úspěšná, že jsem dokázal uspět se svým naivním popisem člověka, který věří ve své sny.
Vy také v rozhovorech často říkáte, že vám ale lidé i projevovali soucit. Máte dojem, že taková nálada vůči uprchlíkům stále zůstává, že se nevytrácí pochopení pro lidi, kteří potřebují pomoc?
Mluvil jsem na festivalu o příkladu z Paříže, kde jsem měl opravdu skvělé vztahy s Araby, kteří žili ve Francii, s Alžířany, Maročany, ale i s Francouzi. Řekl bych, že Paříž je město soucitu. Věřím, že Evropa je soucitným světadílem.
Autor s přízvisky „tulák, buřič, uprchlík“ se narodil v roce 1956 v Iráku. V roce 1979 se vypravil točit filmy do Hollywoodu, dostal se ale i do Damašku, Káhiry nebo tunisu, kde byl jako bezdomovec často obětí pouličního násilí. V roce 1985 se usadil v Paříži, nyní žije v Londýně, kde vydává Banipal, časopis pro arabskou literaturu v angličtině. Své zkušenosti popsal v autobiografickém románu Iráčan v Paříži (2011).
Samuel Shimon
Islámský stát, jak ho známe teď, původně v Iráku vznikl. Jak se to mohlo stát?
Nebyl jsem už v Iráku, když Saddám Husajn nastoupil vládu, ale myslím, že odstranit ho bylo dobré rozhodnutí, že to bylo třeba, protože on ničil Irák. Ale když v roce 2003 Američané vtrhli do Iráku, po všech těch letech utrpení nám přivezli tenhle náboženský režim. Tam není bezpečnost. Islámský stát je něco, co nepochází z Iráku, to je výmysl Západu.
Měli by se spisovatelé a vůbec osobnosti, které můžou ovlivnit mínění lidí, více angažovat v uprchlické krizi?
Když se vrátíme zpátky, třeba o dva měsíce, tak jsem já, jakožto spisovatel, nemohl do Evropy získat vízum pro jediného spisovatele z arabského světa, i když bych mu všechno zaplatil a zařídil. A najednou se řeklo: pojďte všichni sem. Najednou je tu milion lidí. Myslím, že je to politické rozhodnutí, že k tomu nemůžou spisovatelé nic říct, jde to mimo nás.