Jolanta si zpívá se Slavíkem a Rusové se v Národním drží za ruce

Jedna premiéra nestačí,  pražské Národní divadlo chce víc. A proto během čtvrtečního večera uvede pod taktovkou jednoho z nejžádanějších britských dirigentů Jana Lathama-Koeniga hned dvě pohádkové opery Jolantu a Slavíka . Šéf orchestru diváky zavede k hudbě dvou generací ruských skladatelů - Petra Iljiče Čajkovského a Igora Stravinského.

Video Zprávy ve 12
video

Slavík a Jolanta v Národním divadle

První opera Stravinského a naopak poslední Čajkovského pocházejí ze zcela odlišných hudebních světů. „Jolanta se ještě nese v duchu romantické noblesy, kterou známe z autorových oper, baletů a symfonií, zatímco o dvacet let mladší Slavík již v sobě spojuje kouzlo impresionismu s hřmotným expresionistickým výrazem,“ upřesňují divadelníci. Tvůrci se díla rozhodli spojit, protože v sobě navzdory mnohým odlišnostem snoubí pohádkové téma.

Když umírající císař potká slepou princeznu

Čínský císař Igora Stravinského žijící v izolaci luxusní klícky nic netuší o krásách okolního světa plného přírody. Od jeho nevědomosti ho osvobodí teprve až zpěv obyčejného slavíka. Opera tak otevírá dialog nad životem a smrtí. Slavík je navíc sondou do vývoje skladatelovy hudební tvorby. První akt napsal na začátku kariéry. Pak Slavíka odložil a dopracoval ho mnohem později, kdy už jasně definoval svůj styl. 

Po přestávce se na jeviště připlete zcela nová situace v podobě slepé princezny Jolanty Petra Iljiče Čajkovského. Vlivem otce tráví čas v zahradě obehnané zdí, aby se jí nedotýkaly věci, o něž kvůli nevidomosti přichází. Blaženou nevědomost však naruší rytíř Vaudémont, který v ní vzbudí touhu vidět.

Dirigent Jan Latham-Koenig povede Orchestr Národního divadla poprvé. Obě opery však mají další společný faktor: na prknech Národního divadla se představí vůbec poprvé v historii.