Už je tady zas. Hitler se vrátil do německých kin

Do německých kin vstupuje nový film o Adolfu Hitlerovi s názvem „Už je tady zas“. Němci o něm už několik dní živě diskutují, ačkoliv ještě nebyl běžně ke zhlédnutí. Na rozdíl od klasických dokumentárních filmů nebo již tradičních historických rekonstrukcí se tentokrát jedná o svérázný typ fiktivního dokumentu.

Er ist wieder da (režie David Wnendt, 2015)
Zdroj: Constantin Film Verleih GmbH

Předlohou pro film se stal knižní bestseller, německý originál nazvaný „Er ist wieder da“, což lze přeložit jako „Už je tady zas“. Sepsal ho osmačtyřicetiletý syn maďarského emigranta a Němky Timur Vermes. Celkem se prodaly téměř dva miliony výtisků.

Knižní hit se ptá, co by se stalo, kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul. A co kdyby se vrátil roku 2011? Vermes vypráví, jak se Hitler probudí na louce, kde dříve stál jeho bunkr, vrací se do společnosti a stává se z něj televizní hvězda. Vše, s čím se setkává, přitom komentuje z nacistické perspektivy.

„Zápletka spočívá v tom, že Hitlera objeví filmová producentka, která si ale myslí, že jde o výborného imitátora. A začne ho proto obsazovat do filmových rolí nebo do televizních talk show. A tento Hitler má obrovskou popularitu a může takto šířit svou ideologii," popisuje editorka webu ČT24 Bára Procházková.

Satirický příběh se překládá do pětatřiceti jazyků včetně angličtiny, španělštiny nebo francouzštiny. Český překlad vydalo nakladatelství Argo.

Video Události v kultuře
video

Film o Hitlerovi v německých kinech

Film o Hitlerovi v německých kinech

Bára Procházková: Komentáře jsou spíše negativní

Také nový film ukazuje, že se diktátor 70 let po své údajné smrti probudil. Jedná se o fiktivní dokument, ve kterém se herec (Oliver Masucci) převlečený za Hitlera prochází po dnešním Německu a potkává lidi, kteří na něj různě reagují. Právě tyto reakce jsou jádrem snímku.

Někteří Hitlera fotografují nebo žádají o společnou fotku, jiní ho objímají, další se znechuceně odvrací. Některé scény jsou údajně dokumentární, některé improvizované, jiné scény jsou aranžované a hrané.

„Zajímavé jsou scény, kde autoři filmu nechali Hitlera diskutovat s vůdci dnešních extrémně pravicových stran, jako třeba NPD nebo AfD. Je pozoruhodné, jak tito lidé reagují na tohoto člověka,“ upozorňuje Bára Procházková. Režie filmu se ujal David Wnendt. Zajímavostí je, že vyrůstal jako syn diplomata v Praze a rok dokonce studoval na FAMU.

Film rozpoutal bouřlivé debaty v médiích a na sociálních sítích. Komentátoři na snímek reagují spíše nagativně. Podle některých jde o hloupý pokus, jak využít bolestné minulosti. Podle jiných dnes Německo takový film nepotřebuje.

K postavě Hitlera se přitom mediální pozornost i kultura vrací pravidelně. Zásadním průlomem byl před 11 lety hraný film „Pád třetí říše“, který popisoval poslední dny Adolfa Hitlera v jeho bunkru podle vzpomínek jeho asistentky. Novinkou bylo, že Hitler byl vykreslen velmi lidsky, jako obyčejný člověk, což byl důležitý zlom v jeho vnímání.