Recenze: Hotel Transylvánie 2 je milý, ale strašidelně neobjevný

Hotel Transylvánie už dřív tušil, že mezi lidmi a strašidly není kolikrát velký rozdíl. Když si navíc Draculova dcera vybrala za manžela obyčejného člověka, jen těžko by zabránil jejich vstupu. A tak jim ve filmovém pokračování radši ochotně otevírá brány. Mezi tím vším povykují vlčata, upíři a nově i rusovlasé novorozeně. Jelikož se tvůrci vyhnuli prdícím a krkacím vtipům, není tahle maškaráda zas tak trapná.

Hotel Transylvánie 2, 2015, Režie: Genndy Tartakovsky

Zdroj: Falcon

Dracula se snaží omezit fyzický kontakt mezi dcerou Mavis a jejím vyvoleným na minimum. Na svatebním obřadu je téměř nenechá políbit, a proto je s podivem, že jásá nad skutečností, že bude dědečkem (vzhledem k tomu, jakým „procesem“ musí ti dva projít, aby mimino „vytvořili“). Upír si nepřipouští, že by vnouček neměl vlohy pro strašení, a tak manželům zasahuje do výchovy a snaží se v nebohém mrněti probudit náznaky upíří rodové linie.

Ve vedlejší roli mobilní aplikace

 Aby snímek současné děti vůbec bavil, bylo do něj zapotřebí natlačit pár prvků, které záměrně působí jako pěst na oko. Nechybí tak break dance, hip hop, ale ani selfíčka, mobilní aplikace nebo chytré telefony (o product placementu jedné nejmenované značky nemluvě). Strašidlům dělají moderní technologie problémy, což je cesta k několika relativně úsměvným momentům, v nichž malí diváci zajisté poznají své rodiče nebo prarodiče. Ale vážně nevydrží dětský film ani hodinu a půl bez toho?

Největší přednost Hotelu Transylvánie tak tkví v drobných detailech. Tvůrci si dali záležet na vedlejších postavách stejně jako „blbůstkách“, jimiž je hotel vybaven. Příšerky všeho druhu jsou propracované, pobaví třeba mluvící dršťky v polévce nebo neexistující přítelkyně neviditelného muže (lze vztáhnout na populární mem „forever alone“). Mile uhozeně vyznívá i sebeobjímání v táboře pro upíry nebo sdělení vlčí holčičky budoucímu choti, že „až vystuduju ekonomku, tak na domácí stravu zapomeň.“

Propracovanější… všechno

Dějová linka Hotelu Transylvánie 2 není bůhvíjak objevná. Na konci do ní navíc vkročí ještě praděda Vlad, který přichází s kapitolou, která by vydala na samostatné zpracování, a zbytečně tak protahuje celý film.

Přesto je tahle barevná a veselá podívaná lepší než jednička, a to díky propracovanější animaci (přirozeně) nebo hlubším vybudováním charakterů. Je rozhodně příjemným zpestřením víkendového odpoledne, ačkoliv mezi současnou obří konkurencí animáků nijak nevyčnívá.