Státní opera začíná novou sezonu ve staronovém. 21. srpna na prknech rozpoutá pěveckou smršť v podobě divácky známé, avšak nejoblíbenější inscenace Carmen. Novinkou ovšem bude výměna její představitelky, kanadské mezzosopranistky Mireille Lebelové. Páteční představení pod taktovkou dirigenta Tomáše Braunera bude jejím českým debutem.
Carmen ve Státní opeře má nově kanadský temperament
Carmen zahájila operní sezonu (zdroj: ČT24)
Premiéru pod střechou Státní opery si po boku pěvkyně odbyde také argentinský tenorista Raúl Gabriel Iriarte jako Don José. Publikum si ho může vybavit jako Fausta v Boitově Mefistofelovi.
Postavu Carmen v této inscenaci vnímám ještě pořád jako svůdnici, ale i okouzlující zrádkyni. Těší mě, že se vstupem na jeviště Státní opery mohu přesouvat mezi dvěma světy – elegantní Prahou a exotickou, pestrobarevnou Sevillou, jak si ji představoval samotný Bizet.
Kanaďanka získala hudební vzdělání na domácích univerzitách v Torontu a Montrealu. Rozšířila ansámbl Montrealské opery a od sezony 2009/2010 účinkuje v Německu se souborem Theater Erfurt. Tam si vyzkoušela roli Cherubína v Mozartově Figarově svatbě, Rossiniho Popelku nebo Olgu v Čajkovského Evženu Oněginovi.
Zpěvačka se do hlavního města bude vracet jako temperamentní Carmen ještě příští rok 30. ledna, 23. března a 11. června.
Napoprvé propadák
Bizetova Carmen při premiéře v březnu roku 1875 nesklidila velký ohlas. Větší odezvy se jí dostalo až o pár měsíců později ve vídeňské Dvorní opeře, její autor se toho však už nedožil. Od té doby patří Carmen k nejhranějším světovým hrám.
„Námět si Bizet našel sám, v novele Prospera Meriméa o krásné a lehkomyslné Carmen, jejíž přelétavý život končí rukou odmítnutého milence Dona Josého. Okamžitě ho zaujal: miloval exotické náměty a i když sám ve Španělsku nikdy nebyl, atmosféra dramatu ho strhla,“ přibližují divadelníci.
Carmen ve Státní opeře
Libreto sepsali Henri Meilhac s Ludovicem Halévym. Den před smrtí Bizet s vídeňskou operou dohodl náhradu mluvených dialogů recitativy. Od premiéry v Rakousku se podoba opery nezměnila a hrála se tak po celém světě. Až do roku 1964, kdy Fritz Oeser zveřejnil původní znění.