Ochranu si nezaslouží pouze hrady, zámky a kostely. Čeští památkáři obracejí trend a v poslední době se více zaměřují na ochranu staveb takzvané občanské vybavenosti. Kromě církevních a šlechtických staveb tak na seznam ceněných objektů nově zařazují i běžné objekty – jako školy, mosty, klubovny nebo hřbitovy.
Památkáři obracejí trend, hledají cenné pivovary i školy
„Tato skutečnost odráží současný trend památkové péče, která se více zaměřuje na zástupce staveb souvisejících s každodenním životem obyvatelstva a zhodnocení kulturně-historických dokladů vývoje životního stylu či změn společenské situace,“ řekla Jana Tichá, mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ).
Za první pololetí letošního roku bylo za kulturní památky prohlášeno 12 takových staveb, například Dreherův pivovar v Žatci . Velký exportní pivovar známého pivovarníka Antona Drehera z roku 1861 se řadil k největším v republice, po znárodnění byl ale zrušen. Pivovar vařil piva pod značkou Urstoff (Pratok) a patřil k nejmodernějším a největším pivovarům své doby na území Rakousko-Uherska a později i Československa. Pivo se exportovalo do řady států.
obrázek
Dalším příkladem je i loděnice v brněnské městské části Jundrov z druhé poloviny 19. století. Loděnice, která nyní patří Masarykově univerzitě, je ale ve špatném stavu. Dřevo, které je nosným prvkem, je napadené dřevomorkou. Univerzita již dokonce zvažovala, že by ji zbourala. To nyní není možné, protože demolici kulturní památky zákon nedovoluje.
Fara v Hošticích, škola v Bečově
Na seznam kulturních památek se koncem dubna dostala i fara se školou v Hošticích u Volyně. Šlo vůbec první takzvanou školo-faru v českých zemích. Objekt nechal postavit na konci 18. století pražský arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský, který se dokonce na místním zámečku v roce 1749 narodil. Ještě v minulém století se na faře bydlelo, neboť zde bylo několik bytů. Předtím zde ale v padesátých a šedesátých letech byla škola, jednotřídka a fara.
Kromě jmenovaných mezi kulturní památky přibyl i společenský dům v Plavech nebo Základní umělecká škola Josefa Labitzkého v Bečově nad Teplou včetně zabudovaných varhan. První školní rok se zde datuje léty 1901-1902. V roce 1913 byly ve škole instalovány dvoumanuálové koncertní varhany, čímž byl položen základ ke vzniku samostatného varhanního oddělení.
Základní umělecká škola v Bečově nad Teplou
V seznamu kulturních památek stále častěji figurují také příklady modernější technické architektury jako železniční mosty a důlní komplexy. „Jejich historická hodnota je většinou doceňována později,“ doplňuje Tichá.
2,8 milionu lidí. České památky hlásí rekordní návštěvnost (zdroj: ČT24)