Praha/Liberec - Ve věku 87 let zemřel ve středu významný český architekt, autor hotelu s vysílačem na Ještědu, Karel Hubáček. Informoval o tom architektův přítel a kolega Miroslav Masák, zprávu potvrdila i architektova manželka. Stavba na Ještědu získala pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
Zemřel architekt Karel Hubáček, autor hotelu na Ještědu
Karel Hubáček byl mimořádnou osobností české architektury 20. století. Narodil se 23. února 1924 v Praze, kde také vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství. Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů a dalších staveb získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu. Ještě před jeho dokončením za něj v r. 1969 obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA).
Stavba, jež zahrnuje i hotel s restaurací, vyniká originálním technickým řešením, které reagovalo na extrémní povětrnostní podmínky místa i na specifické požadavky vysílacích zařízení. Její elegantní aerodynamický tvar, plynule navazující na siluetu horského vrchu, však byl zároveň citlivou odpovědí na charakter krajiny. Jako nová dominanta kraje se stavba záhy stala jeho symbolem. Pozoruhodné je, že když ještě ani ne pětatřicetiletý Hubáček začínal s kreslením ještědského vysílače, neváhal jít do rizika a ignoroval zadání soutěže, jež počítala na vrcholu hory se dvěma oddělenými stavbami hotelu a vysílače.
Hubáčkova úzká spolupráce s vynikajícími konstruktéry byla určující pro práci ateliéru SIAL, který v r. 1969 spolu s dalšími architekty založil a sám vedl. Konstrukčně vynalézavé jsou i Hubáčkovy další vysílače, které v 70. letech postavil v Súdánu a v Jemenu, i vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech či meteorologická věž v Praze-Libuši.
Za druhý vrchol Hubáčkovy tvorby je však třeba považovat budovu s koncertní síní, záměrně jednoduše působící stavbu, čerpající zejména ve ztvárnění interiéru podněty tentokrát z požadavků na akustiku. I tato realizace získala mezinárodní ocenění: Grand Prix bienále Interarch v Sofii v r. 1989. Kulturnímu poslání slouží i jeho poslední realizace – dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze.
Muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu
Karel Hubáček vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech.
Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí. Liberecký magistrát v současné době zvažuje, jakou formou Hubáčka in memoriam ocení. „Jako obyvatelka Liberce musím říct, že bez něj by naše město nebylo tím, čím je. Z celého srdce bych chtěla vyjádřit soustrast nad jeho odchodem všem jeho nejbližším,“ řekla primátorka krajského města Martina Rosenbergová (ČSSD). V roce 2006 architekt obdržel Poctu hejtmana Libereckého kraje.
Přátelé a kolegové o Karlu Hubáčkovi:
Miroslav Masák, architekt
„Karel byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury. Byl architektem světového významu a velmi laskavým člověkem.“
Jiří Suchomel, proděkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci
„Po něm zůstala spousta lidí, spousta architektů, kteří mu vděčí za velkou část svého následného osobního úspěchu. A to je na Karlu Hubáčkovi jedinečné. On totiž, jak se dnes říká, 'nehrabal pod sebe'.“
Poslední rozloučení s ikonou české moderní architektury se bude konat v pátek 2. prosince od 14:00 v libereckém krematoriu. Od pondělí 28. listopadu bude v recepci historické budovy liberecké radnice na náměstí Dr. E. Beneše připravena kondolenční kniha.
GALERIE
videogallery_000154528