Kámen v Národním zatěžuje paměť. Kdo je bez viny…

Jaká je paměť dvacátého století? U příležitosti pádu Berlínské zdi, jednoho z nejznámějších symbolů totalitních režimů v Evropě, napsal německý dramatik Marius von Mayenburg hru Kámen. Paměť v ní zkoumá na příběhu jedné rodiny. Nyní i v pražském Národním divadle.
Video Režisér Michal Dočekal: Kámen zpracovává téma paměti
video

Režisér Michal Dočekal: Kámen zpracovává téma paměti

Kámen patří ke konkrétnímu domu a jeho historii, od nuceného prodeje židovskými vlastníky ve třicátých letech až po rok 1993. Tři ženy se do domu, spojeného s jejich minulostí, stěhují v naději na nový životní začátek, místo toho se na povrch dostávají staré křivdy. „Pro mě je inscenace o traumatu společnosti, nejen té německé, ale i naší, o vyrovnání se s hříchy, kterých se společnost dopustila. V Německu za nacismu, u nás za komunismu,“ poznamenává Jana Preissová, jedna z trojice hrdinek. Spolu s ní minulost dobíhá Kateřinu Winterovou a Lucii Žáčkovou.

Režisér Michal Dočekal by byl nerad, kdyby příběh na diváky působil mravokárně. „Je nebezpečné o něm mluvit jako o účtování a poukazování na minulé viny. Pro mě je zajímavý tím, že zpracovává téma paměti. To, jak s pamětí osobně pracujeme, jak interpretujeme historii, abychom z ní vyšli dobře, a jak tu interpretaci podmiňujeme i současnými společenskými a politickými okolnostmi,“ uvedl.

Do oken Stavovského divadla hodí Dočekal Kámen v premiéře 28. a 29. května.