Jan Hus po 60 letech ve filmu. Je pro nás dost hustý?

Boj proti odpustkům, nabodeníčka a upálení v Kostnici, tolik většinová učebnicová znalost o Janu Husovi. Jaké okolnosti ale k osudovému 6. červenci 1415 vedly? A čím si slavný kazatel musel projít? Příběh Jana Husa má i po šesti stech letech co říci dnešnímu divákovi, domnívají se tvůrci nového filmu o tomto reformátorovi. Trojdílný snímek představí Česká televize během tří večerů od 29. do 31. května - s Matějem Hádkem v titulní roli.

Historie se opakuje, zní základní důvod, proč by mohl být Husův příběh dnes lidem blízký. „Dějiny se nemohou dít jinak než opakováním. Sice v různém zabarvení, ale vždy je to nakonec podobná situace, kdy dojde k určitému napětí, k určitému zlomu, a pak se zase pokračuje dál do další krizové situace, která se bude řešit,“ tvrdí spisovatelka Eva Kantůrková, jež k novému filmu napsala scénář. Vycházela především ze svého románu o Husovi, který vyšel v 80. letech v samizdatu.

V trojdílném televizním dramatu o mistru Husovi je vše, co se v zásadě objevuje ve skutečných i fiktivních příbězích, už od těch biblických, stále dokola - hrdina, padouch či zrádce a vnější mocenské okolnosti, jež míchají kartami. To tvůrcům umožnilo „zdramatizovat“ pro film příběh, který se zakládal v podstatě na (pro většinového diváka nepříliš zajímavých) teologických sporech. Přítomna je ve filmovém zpracování jak pravda (na níž ostatně Hus lpěl), neboť Kantůrková vycházela z Husových dopisů a kázání i z textů jeho současníků, a to protivníků i žáků, tak na této pravdě založena fikce - v případě Husova osobního života, o němž se příliš přímých svědectví nedochovalo.

Coby filmový hrdina předstoupil Hus před diváky naposledy v roce 1954 v historickém filmu Otakara Vávry. Poplatně době hřímal Zdeněk Štěpánek z plátna v roli sociálního buřiče lidu. O šedesát let později není Hus ani lokální národní a sociální buditel, ani planý moralizátor. Snahou tvůrců je představit ho jako církevního reformátora evropského významu, který má ale i svou soukromou, lidskou stránku, a bez schematických příměsí.

„Naším záměrem bylo zobrazit Jana Husa jako člověka, jehož motivace a životní postoje budou srozumitelné v kontextu dnešní doby a pro současného diváka,“ potvrdil kreativní producent Jan Maxa. „Husův příběh, který je ve své podstatě o tom, že snaha o život v pravdě může proti nám obrátit i naše nejbližší přátele a v konfliktu s mocí nás dovést až na smrt, je dnes stejně aktuální a naléhavý, jako byl ve středověku,“ domnívá se.

Upoutávka: Jan Hus

Snímek sleduje Husa od počátku 15. století, tedy od doby, kdy působil na univerzitní půdě, až ke kostnické hranici. Těžká mocenská a mravní krize, kterou západní církev prochází, vede mistra Karlovy univerzity a kazatele v Betlémské kapli k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení.

Oporu nachází v tezích anglického teologa Johna Wycliffa. Z původně akademické diskuse o jejich platnosti se ale stává veřejná pře s politickými dopady. „Člověk se stále nezměnil. 'Technicky' možná ano, ale pořád nás ovládají stejné pudy. Nenažranost, agresivita, touha zabíjet. Vidím v tom hodně styčných bodů. Dneska si akorát čistíme zuby a létáme do vesmíru, ale v našich vztazích moc velký posun není,“ komentuje Husův příběh ve vztahu k současnosti představitel titulní role Matěj Hádek.

Hus ze svých názorů neustoupí, je přesvědčen, že stojí na straně pravdy, přestože se dostává do spletitého střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit. Mimo jiné do sporu mezi českým králem Václavem IV. (Husovo přátelství s Václavovou chotí Žofií Bavorskou je ve filmu vyzdviženo) a jeho bratrem Zikmundem. Ten oproti vžitým představám není „liškou ryšavou“ a jednoznačným Husovým nepřítelem.

Tím se stává jeho kolega z univerzity Štěpán Páleč, který při procesu v Kostnici vystupuje proti svému příteli jako hlavní žalobce. I tento obrat se Eva Kantůrková brání vidět černobíle. Pálče vnímá jako člověka, který, na rozdíl od Husa, v tragických okolnostech prostě neobstál. Právě v boji o vlastní identitu vidí shodu se současností režisér Jiří Svoboda. „Aby člověk zůstával sám sebou a neproměňoval se pod tlakem vnějších okolností, je, myslím, velké poselství, protože konformita a přizpůsobivost poměrům jsou zhoubné pro vývoj společnosti,“ upozorňuje.

To platí nejen v českých zemích. Význam Jana Husa coby evropské osobnosti posílila při vzniku filmu koprodukce francouzsko-německé stanice Arte. I díky ní se jeden z největších projektů v historii České televize bude promítat mimo jiné v Kostnici.

ČÍM BY BYL JAN HUS DNES?

Jiří Svoboda, režisér: Dovedu si spíše představit, čím by nebyl, kdyby se narodil do dnešní doby. Ale možná by byl papežem, což mě občas napadne, když čtu názory současného papeže Františka. Asi by opět radil církvi: „Chceš-li kralovat s Kristem, miluj s ním i chudobu…“ Náprava světských věcí by pro něj asi byla nadmíru těžkým oříškem. Jistě by byl ohromen náboženskou chladností příslušníků svého národa. A asi by se divil některým historikům, jak interpretují jej i jeho dobu.

Eva Kantůrková, scenáristka: Nechci vypočítávat, kolik témat by si kritický duch Husova typu našel v dnešních poměrech, ale řekla bych, že to obecné, čím by se oproti dnešním kritikům lišil, je „božnost“, duchovní nebo jiný princip, vyšší, než jsem já sám. Je to asi to nejpotřebnější, co dnešní době a jejím převažujícím tendencím schází.

Matěj Hádek, představitel Jana Husa: Příběh Husa je jasnou zprávou o tom, že když jste inteligentní člověk a můžete společnosti něco dát, respektive si od ní díky svým schopnostem a inteligenci i něco vzít, tak je nejlepší stát na straně dobra. Není to mýtus a jako příklad bych mohl uvést autoritativní vůdce, kteří kašlou na lidi. Morálka a svědomí jsou strašně důležité. A to většina těchto vládnoucích elit nemá. Proto jenom kopou kolem sebe nebo jsou nemocní mocí.

Michael Kocáb, autor hudby: Jan Hus byl velikán, který dokázal pohnout dějinami Evropy a který položil základní kameny k reformaci a následnému vzniku protestantské církve, a mučedník, který za pravdu neváhal obětovat svůj život. Takových je v našich dějinách málo. Jsem zvědav, co řekne filmu naše katolická církev.

Speciál ČT24: odkaz Jana Husa pro dnešní dobu (zdroj: ČT24)
Vydáno pod