Ladíme 2: Pěnice přilétají s další porcí popíku a žánrových klišé

Slušná muzikálová čísla, blbý scénář, banální a naprosto předvídatelný příběh, hluché dialogy masírující cílovku. To je hudební komedie Ladíme 2, další prefabrikovaný vzorek současného vysokoškolského teen filmu. Holky z jedničky se znovu sešly a znovu musí bojovat o své místo na slunci. Jejich poselství je průzračné jako jejich vokály: Jsme Pěnice a znovu ladíme, kalíme, válíme a za zpěvu ostatních kadíme (vážně to tlustá Amy více méně decentně předvede), protože nic jiného vlastně pořádně neumíme.

Před zhruba třemi roky jsme sledovali sice průměrnou, ale ne úplně dementní žánrovku, ve které v zásadě nesourodá parta holek z bardenské univerzity vyhrála školní soutěž ve zpěvu acapella. Naplněno tu bylo schéma high school hudební komedie o teenagerovské cestě ke slávě, protkané nějakou tou nekorektní bizarnostní, prvoplánovitou infantilností a vcelku očekávaným přídělem zvratků, které v rámci žánru dnes už nikoho nerozhodí. Nic, co by tady už nebylo – nic, bez čeho bychom se neobešli. Prostě tuctová teenagerovská popkornovka, zatížená balastem povinných moralit a uplkaných meditací o životě, která si na sebe sice vydělá, ale ničím nepřekvapí a nic zásadního po sobě nezanechá.

Nějak mě tehdy nenapadlo, že bychom se s nimi mohli setkat znova (a přiznávám, že to byl pocit vcelku úlevný). Ale stalo se a Pěnice jsou zase tady. Dvojka jede na jistotu, zbytečně neexperimentuje a sází na vyzkoušenou šablonu a stejného scenáristu Kaye Cannona, který spáchal i jedničku. Holky, které se dostaly až na vrchol, preludují dokonce před Barackem Obamou a v lehce pozměněné sestavě opět stojí před výzvou, neboť tlusté Amy při náročné choreografické figuře prdly kalhoty a to, co bylo vzápětí naostro volně k vidění bylo stejně kolosální jako ostuda z toho plynoucí. Zdálo se, že kvůli jedné holé zadnici a přilehlým oblastem definitivně dozpívaly. Zachránit by je mohlo jen vítězství na mistrovství světa vokálních skupin v Kodani, což ovšem znamená porazit strojově sehraného a ďábelsky samožerského německého favorita, skupinu Das Sound Machine. Notová osnova je jasně narýsována, party jsou očekávaně rozdány a je téměř vyloučené, že by se v téhle konstelaci našel divák, který bude dál našponovaný, jak to nakonec dopadne. Drtivá většina totiž docela přesně ví, co ji čeká, do čeho jde a k jaké pointě to všechno nakonec doklopýtá.

Musí najít svůj sound!

Aby to dějově nebyl jen očividně triviální blábol, tupě navlečený na hudební čísla, je třeba, aby osudem zkoušená děvčata překonala pár existenciálních krizí typu: Beca začne tajně chodit do práce k hudebnímu producentovi, objeví se nová, dychtivá, neokoukaná tvář, tlustá Amy zpočátku povrchně koketuje s Bumperovými city, řada z nich odpromuje (aniž by bylo alespoň v náznaku patrné, že vůbec něco studovaly) a přemýšlí o tom, kudy a jak dál - a hlavně je Das Sound Machine cvičně semele v jedné svérázné lokální soutěži.  A tak je nutné něco podniknout, třeba vyrazit na soustředění do chaty U spadaného listí, kde se všechno pod koučingem bývalé šéfky Aubrey setřese a holky zase najdou svůj vítězný sound. Teda ne že by ho musely nějak pracně hledat, protože je vlastně skoro stejný jako ten v jedničce.

Elisabeth Banksová (vystajlovaná čůza z Hunger Games, kdybyste nevěděli, o koho jde) si svůj moderátorský post drží i v Ladíme 2. Kromě herecké role je tu znovu podepsána i pod produkcí, ale navíc si pro sebe tentokrát usápla i režijní křeslo. Do pomalu se rozpadající kapely Barden Bellas pozvala prakticky všechny, které z ní v jedničce učinily miláčky Ameriky, v čele s bývalou tváří Twilightu, oscarovou Annou Kendrickovou (Lítám v tom), kterou ale ve dvojce začíná válcovat těžká váha Australanka Rebel Wilsonová, jež je skoro u všeho podstatného. Nová tvář kapely Hailee Steinfeldová tu po opravdové kuráži jen hledá svoji další výraznější parketu a zbytek hraje disciplinovaně stejně týpky jako poprvé.

Ladíme 2 je standardní sequel, přímo navazující na tři roky starý opus. Kromě slaboduchých replik typu: „Chtěla bych být šunkou v tomhle chlapském sendviči!“ sděluje americkému teenagerovi, že žádný americký tým mistrovství světa vokálních skupin nikdy nevyhrál, protože celý svět Amíky nenávidí. To ho má zřejmě nabudit, ale jako moralita je to průhledně účelové a komediálně to (ostatně jako celý opus) už nefunguje vůbec. Jediné, co lze potvrdit, že to holkám opravdu ladí, ale to mi pro hudební filmovou komedii připadá fakt málo.

PITCH PERFECT 2/LADÍME 2

USA 2015, 113 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Elizabeth Banksová. Scénář: Kay Cannon. Kamera: Jim Denault. Hudba: Mark Mothersbaugh. Hrají: Anna Kendricková (Beca Mitchellová), Rebel Wilsonová (Patricia „Tlustá Amy“), Elisabeth Banksová (Gail Abernathy-McKaddenová), Britanny Snowová (Chloe Bealeová), Skylar Astin (Jesse Swanson), Adam DeVine (Bumper Allen), Ester Deanová (Cynthia-Rose Adamsová), Hailee Steinfeldová (Emily Junková), Birgitte Hjort Sørensenová (frontmanka skupiny Das Sound Machine). V kinech od 14. května 2015