Souboj, nebo soulad? V Barceloně stojí Dalí proti Picassovi

Barcelonské Museu Picasso se ve své aktuální expozici zaměřuje na dosud nereflektovaný vztah dvou ikon světového výtvarného umění – Španěla Pabla Picassa a Katalánce Salvadora Dalího, jehož ranou tvorbu Picassovo umělecké vyjádření výrazně ovlivnilo. 
Video UDÁLOSTI V KULTUŘE: Picasso vs. Dalí
video

UDÁLOSTI V KULTUŘE: Picasso vs. Dalí

„Oba klíčoví představitelé výtvarného umění dvacátého století jsou často chápáni jako styloví individualisté, kteří mají navíc diametrálně rozdílné politické názory. Ve skutečnosti ale na sebe vzájemně měli veliký vliv,“ vysvětluje Picassovo muzeum důvody, proč po letech postavilo do kontrapunktu malby svého dvorního umělce s díly nejvýraznějšího představitele světového surrealismu.

Salvadora Dalího, rodáka z katalánského města Figueres, dělilo od Pabla Picassa bezmála dvacet let. Když slavil své čtvrté narozeniny, měl za sebou slavný malíř již modré i růžové období a s Georgesem Bracquem právě deklaroval principy kubistického tvůrčího vyjádření. Dvacetiletý odstup také Dalího vztah k Picassovi výrazně podmiňoval a Dalí se jím nechal jako dvacetiletý student v počátcích své umělecké kariéry výrazně ovlivnit.

Klíčový zvrat? Cesta do Paříže

„I když je Dalí klíčovou postavou surrealistického hnutí, jeho kubistická díla ze začátku 20. let 20. století by se dala popsat jako jeho dialog s Picassovou prací,“ potvrzuje ředitel Museu Picasso Bernardo Laniado-Romero s tím, že se mladý Katalánec za svým uměleckým vzorem dokonce v roce 1926 vydal do Paříže. „To bylo pro Dalího budoucnost velmi důležité. A myslím, že můžeme říci, že před tou schůzkou a po ní byl někdo jiný.“ Při setkání v pařížském ateliéru totiž Picasso Dalímu prezentoval svá nejčerstvější díla, kde se do kubismu promítaly surrealistické obrazy snů a sexuality.

Dva roky poté, co André Breton zveřejňuje svůj Surrealistický manifest, začal Dalí po Picassově vzoru mísit projevy kubismu a surrealismu, aby se na přelomu 20. a 30. let vypracoval ke svému typickému tvůrčímu výrazu deformovaných orgánů a těl. Dopad na tuto výtvarnou tvorbu měla i španělská občanská válka, která také oba tvůrce názorově významně rozdělila.

Napjaté vztahy? Ale jděte

Picasso přestal po občanské válce do své rodné země jezdit; frankisty před světovou veřejností obžaloval z bombardování obce Guernica svým jedinečným, stejnojmenným protiválečným dílem. Dalí měl naopak k diktátoru Francovi blízko. „Vztahy mezi Picassem a Dalím byly hlavně kvůli jejich politickým názorům občas komplikované. Měli mezi sebou rozpory,“ potvrzuje umělecký kritik Felix Fanes.

Dalí přesto po smrti svého guru tvrdil, že vždy byli dobří přátelé. „Novináři se na to vždy zaměřovali, protože naše obrazy jsou naprosto odlišné. Mysleli si, že jsme rozhádaní. Opak je pravdou,“ prohlásil v televizním rozhovoru v polovině 70. let. Výstava a jejich osmasedmdesát prezentovaných děl ale ukazuje, že právě na plátně si často měli blíž než kdekoli jinde. Picassovo muzeum v Barceloně tak oba malíře vedle sebe ponechá do 28. června.