Jeroen Krabbé jako padouch nejraději škodil Jamesi Bondovi

Herec a režisér Jeroen Krabbé je na aktuálním ročníku Febiofestu hlavním hostem sekce „zaostřeno na Holandsko“. A to přesto, že od 80. let hraje často za hranicemi své rodné země a nejvíce ho proslavila role padoucha v bondovce Dech života. Nejen díky ní převzal na festivalu cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Hercem se člověk musí narodit, tvrdí Krabbé. Sám vyrůstal v rodině výtvarníka a překladatelky, filmy ho ale prý fascinovaly od dětství. První významnější hereckou příležitost mu na konci 70. let dopřál jeho krajan Paul Verhoeven, později slavný hollywoodský režisér (RoboCop, Základní instinkt), když mu nabídl roli studentského vůdce zavražděného nacisty v protiválečném dramatu Oranžský voják.

Spolupráce otevřela Krabbému dveře do Hollywoodu, kde proslul v rolích padouchů. Byl gangsterem, špiónem, tajným agentem nebo mafiánem… Poprvé se na temnou stranu dostal po boku Richarda Gerea v gangsterce Nemilosrdně

„Hollywood osmdesátých let byl pořád ještě městem filmu. Teď se proměnil v něco jiného – není ani tak o filmu, jako o seriálech a internetu. Víc o penězích, i když o penězích byl Hollywood vždycky. Pro mě to byl ale pohádkový svět. Když jsem začal hrát v jiných jazycích než ve svém rodném, byla to výzva. Ale vyšlo to – a pak mi začali nabízet padouchy. Ten nejlepší byl v Jamesi Bondovi. V tom filmu jsem miloval každou minutu,“ vzpomíná Krabbé na filmový příběh slavného agenta z roku 1987, kde byl protivníkem Timothymu Daltonovi.

Video Jeroen Krabbé: Nejlepší padouch byl ten v bondovce
video

Jeroen Krabbé: Nejlepší padouch byl ten v bondovce

Za sebou má ale desítky rolí, poslední snímek dotočil před dvěma lety. Febiofest ale připomíná, že Krabbé je i režisérem, v programu uvádí oba jeho režijní počiny. Debut Left Luggage aneb Kufry pana Silberschmidta vypráví o svobodomyslné Židovce, která začne pracovat jako chůva v ortodoxní židovské rodině. V druhém a zatím posledním snímku Objevení nebes nechal Krabbé seslat na zem anděly, aby napravili lidstvo. 

O nic méně než film zajímá Krabbého výtvarné umění, geny zdělil po svém otci a dědečkovi. A malířství bylo také tím, co jej přesvědčilo k návštěvě Prahy, ač se mu do Česka prý původně příliš nechtělo. „Pak jsem si ale řekl, že je to příležitost vidět v galerii spoustu nových obrazů. Mé oblíbené Rembrandtovy malby, modernu a Kupku,“ přiznal. Svou tvorbu se chystá nyní představit na výstavě v Holandsku a Belgii. 

Víc na výtvarné umění než na film slyšel i další host letošního Febiofestu – Kim Novaková. Z Prahy už sice odjela, její práce jsou ale ve Strahovském klášteře vystaveny až do 19. dubna.