Zatajené dopisy popisují experiment s romskou školou

V padesátých letech vznikla pod vedením Miroslava Dědiče v jihočeském Květušíně škola pro romské děti. Jeho projekt sice žáky provedl základním vzděláním, jehož by se jim jinak těžko dostávalo, vytrhl je ale z původních rodin. O kontroverzním experimentu natočil režisér Tomáš Kudrna dokument Zatajené dopisy. V premiéře byl uveden na 17. ročníku festivalu Jeden svět.

Trailer: Zatajené dopisy (zdroj: ČT24)

Květušínská Škola míru fungovala do roku 1960, kdy byla zrušena, ve vojenském prostoru Boletice. Jejím cílem bylo ověřit, zda jsou romské děti schopny se zařadit do vzdělávacího systému. „Experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ podotýká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna.

Podmínkou pro úspěch totiž bylo vytržení dětí z rodinného prostředí, škola proto brzy začala fungovat i jako internát a dětský domov. Rodiče do školy neměli přístup, mnozí žáci se do instituce navíc dostali na základě soudního odebrání z rodiny.

„Během rešerší mě překvapilo, že ředitel školy Miroslav Dědič docela přísně cenzuroval korespondenci mezi dětmi a rodiči a mnoho dopisů dětem ani nedoručil,“ uvedl Kudrna, jaké zjištění stojí za názvem dokumentu. V Muzeu romské kultury jsou uloženy desítky takových dopisů, Kudrna se rozhodl některé z nich po šedesáti letech původním adresátům doručit.

Dokument není černobílý

Průvodkyní dokumentem je jedenáctiletá Karolina, vnučka jednoho z tehdejších žáků. Jejím pohledem objevují diváci poměrně neznámý a také celkem kontroverzní experiment v přístupu k romské problematice. „Není černobílý, nikoho nekádruje, citlivě odkrývá dávno zapomenuté křivdy a také velmi ústrojně propojuje minulost se současností,“ dodala ke snímku kreativní producentka Lenka Poláková.

Miroslav Dědič
Zdroj: ČT24/Festival Jeden svět

Ochotnější mluvit před kamerou byli ti, kteří na školu vzpomínají v dobrém. „Nepřistupoval k nim jako k dětem, které byly zaostalejší a potřebovaly by redukované osnovy,“ uvedla autorka námětu, romistka Barbora Šebová, v čem byl experiment přínosný. Jeho autor, Miroslav Dědič, se problematice výchovy a vzdělávání Romů věnoval celoživotně. Tomáš Kudrna se při natáčení dokumentu setkal i s ním. 

„Panu Dědičovi bude letos devadesát let. To desetiletí s květušínskými dětmi pro něj byl zlatý čas. Hodně se v roli učitele a vychovatele romských dětí našel a o svých metodách, myslím, dodnes nemá pochyb. Svoje zážitky z toho času několikrát zpracoval knižně a rád na svou květušínskou etapu vzpomíná,“ shrnul jejich rozhovor.

Co skrývají Zatajené dopisy? (zdroj: ČT24)

Po uvedení v hlavní části Jednoho světa si Zatajené dopisy budou moci diváci přečíst i v regionálním pokračování festivalu (od 17. března do 11. dubna). Dokument, který vznikl s přispěním České televize, bude také na program filmových čtvrtků Muzea romské kultury v Brně.

Vydáno pod