Muzeum Kampa připravilo výstavu obrazů Jaroslava Serpana, původem českého malíře, který celý život tvořil ve Francii. Ačkoliv jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Muzea moderního umění (MoMA) a Guggenheimova muzea v New Yorku nebo ve vídeňském MuMoKu, v českých zemích je jeho tvorba dosud téměř neznámá.
Česko po světových galeriích objevuje Jaroslava Serpana
Kampa pro Čechy objevuje Jaroslava Serpana (zdroj: ČT24)
Dílo Jaroslava Serpana (1922 až 1976) bývá řazeno k poválečné abstrakci a informelu, jehož kořeny vedou právě do Francie. Serpan nejen maloval, byl také básník a vědec. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty. Serpanův život od malička provázely mnohé zvraty.
V břiše hada
Serpan, vlastním jménem Sossountzov, se narodil v roce 1922 v českém Karlštejně carským lékařům, kteří do Československa emigrovali v roce 1917 z Ruska. Rodina poté odcestovala do Francie, kde však neuznali jejich lékařské tituly. Přesídlili proto do tehdejší francouzské kolonie v africkém Dahome (dnešní Benin).
Po návratu do Paříže Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde coby profesor později také vyučoval. Původní jméno si změnil na Serpan, prý podle hada, jehož coby student chytil ve školní zahradě. Také slovo dahome znamená „v břiše hada“. Do vlasti naposledy přijel v roce 1947, kdy byla jeho díla součástí pražské verze mezinárodní výstavy surrealismu, uvádí kurátorka výstavy Jitka Šosová.
GALERIE
Výstava Mezi uměním a vědou autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK
Surrealismu se Serpan věnoval krátce v začátcích své tvorby započaté koncem 40. let. Od surrealistů se poté odklonil a vydal se novou cestou abstrakce. Kurátorka Serpana spojuje se slavnými jmény francouzského uměleckého kritika Michela Tapiého, umělcem Georgesem Mathieuem, Antoni Tapiesem či Jacksonem Pollockem. Termín informel poprvé použil právě Tapié ve své knize Un Art Autre (Jiné umění), ve které popsal různé typy umění, které byly založeny na improvizačních (informálních či bez formy) technikách.
Mám pro tebe překvapení
Informel boural koncepty tradičního umění, byl spontánní a svobodný. Serpan byl takový i v životě. „Jednoho dne otec zavolal mamince do práce a řekl jí: 'Mám pro tebe překvapení, doufám, že se ti bude líbit.' Když se vrátila domů, úplně všechny zdi i stropy v domě byly pomalované,“ vzpomíná Serpanova dcera Katia Vinotová Sossountzovová.
Pro názvy svých obrazů navíc Serpan používal vlastní umělý jazyk, kterým prý mluvila mezi sebou jeho rodina. Ve své tvorbě kladl stále větší důraz na barvy a stejně jako další malíři informelu kupil barvy do vrstev ve velké dynamice. V roce 1970 od tohoto projevu ustupuje a začíná tvořit ve stylu popartu. Tvorbu však předčasně ukončila tragédie.
Jaroslav Serpan
Roku 1976 Serpan zmizel na dovolené v Pyrenejích. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.
Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Muzea moderního umění (MoMA) a Guggenheimova muzea v New Yorku nebo ve vídeňském MuMoKu. V roce 1959 bylo jeho dílo součástí prestižní přehlídky Documenta v německém Kasselu. Základ výstavy v Muzeu Kampa tvoří sbírka, kterou loni koupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti.
Na Kampě je vystavena téměř stovka (většinou velmi rozměrných) děl. Retrospektivní přehlídka Mezi uměním a vědou bude přístupná do 12. dubna.