Kdo chrání Mimi? Pohádkový Loupežník z Vinohrad

Atmosféra dvacátých let a mladických vášní ožívá na prknech Divadla na Vinohradech prostřednictvím nového nastudování Loupežníka od Karla Čapka. Komedii zapovězené lásky zrežíroval Tomáš Töpfer k 125. výročí narození slavného literáta. Pojal ji líbezně, jako pohádku.
Zdroj: Divadlo na Vinohradech Autor: Viktor Kronbauer
Video Pohádkový Loupežník z Vinohrad
video

Pohádkový Loupežník z Vinohrad

Pohádkový Loupežník z Vinohrad

14/2

Tomáš Töpfer: Diváci uslyší krásnou čapkovskou češtinu

Retro styl kusu podtrhuje modernistická výprava Jana Duška a dobově znějící hudba Ondřeje Brouska. Pohádkovost se nese inscenací v duchu Karafiátových Broučků. Ptáčky a světlušky hrají děti z mimického sboru, během děje se odvážně pohybují zavěšeny vysoko na kovových lanech, elektrických drátech. Vzdušná akrobacie je profesionálně vedena a jistě i technicky skvěle jištěna, strachu o malé nezbedy se ale neubráníte. Přiznám se, že mě tato cirkusová atrakce trochu dráždí.

Lyričnost jde ruku v ruce s parodičností, postavy jsou čilé, zvláště Loupežník boduje fyzickou zdatností i duchaplností. Jelikož jsem v dvaasedmdesátém roce Jaromíra Hanzlíka v legendární roli Loupežníka na vinohradské scéně neviděla, nesrovnávám. Marek Holý se mi v hlavním partu docela líbil, umí být furiantem s patřičným nadhledem. Populární Hana Maciuchová, někdejší Mimi, ztvárňuje ráznou hospodyni Fanku. Diváci jí smíchem fandí, líbí se jim její hubatost a spontaneita.

Demonstrace lásky nás osvobozuje

Role Mimi je sympaticky obsazena teprve sedmnáctiletou konzervatoristkou Sabinou Rojkovou. Stejně bylo Olze Scheinpflugové v prvním uvedení hry na Národním divadle roku 1920, když se do ní třicátník Čapek zakoukal. O osm let později hrála Mimi též na Vinohradech, se Zdeňkem Štěpánkem. V Čapkově milostném dramatu se prolínají jeho dva citové vztahy (budoucí žena Olga a Anielka - Anna Nepeřená, do níž byl zamilovaný v patnácti). Romantismus Mimi a neohroženost Loupežníka jsou neměnné hodnoty srozumitelné různým generacím, přesto si nejsem jistá, zda by titul současné náctileté bavil.

„Určité prožitky a emoce jsou pořád stejné bez ohledu na čas, a pokud se některým věcem dnešní mladí v hledišti smějí, což jsem zažil, protože jsem v divadle pro mládež  jako herec začínal - tak je to často z rozpaků nebo proto, že ten cit nechtějí přiznat,“ říká režisér a ředitel divadla Tomáš Töpfer. Demonstrace lásky tak, jak ji Čapkův Loupežník předkládá, nás vlastně osvobozuje. Charismatický floutek si bez svolení bere, co chce, žádná mříž mu není dost pevná. Profesor se svou ženou rekapitulují konvenční partnerský život, na jehož počátku stála stejná touha: žít po svém.

Karikatury pod orlojem

Vinohradský Loupežník hbitě vyskočí na zeď Profesorova domu. Autoritativní otec skrývá mladší dceru za mřížemi, aby neutekla za hlasem srdce jako sestra Lola. Nápadník umí obratně vylézt i na sloup vysokého napětí, a to skutečně vysoké je, když z něj pozoruje Mimi v pokoji. Profesor Otakara Brouska ml., prošedivělý elegán v bílé vestě a pumpkách, vyniká přirozeností ve všech svých reakcích. Ostatní postavy se u okupovaného domu shlukují jako pod orlojem, jejich sněm není dost dynamický na to, o jaké karikatury jde.

Osvěžení vnáší příchod agilního sokola a učitele Luboše Veselého. Štefl Jaroslava Satoranského hravým image (brýle, rádiovka) připomíná Lubomíra Lipského. Odhaduji, že takovou Carmen Mayerovou v roli mazané Cikánky a prodejné kartářky vůbec nepoznáte, naopak poselství duchovního světla přináší Havíř Jaroslava Kepky. Tomáš Töpfer si střihl hostinského ve filmových dotáčkách, kterými představení atraktivně začíná, klidně bych ho mohla zhlédnout jako starý černobílý snímek. Filmový prolog stylově představí figury a jména herců, retrospekce sleduje vláčnější tempo, vše je pomalé, pohádkové, čisté.

Premiéra se konala 6. února 2015, první repríza 14. února.