Dvě vzácné knihy k vidění: Kodex vyšehradský a Budyšínský rukopis

Praha - Téměř tisíc let starý Kodex vyšehradský může po bezmála půlstoletí spatřit veřejnost na vlastní oči, pokud o víkendu zamíří do pražského Klementina. Jen kousek od sídla Národní knihovny, na Hradě, je od 30. ledna vystavena další vzácná knižní památka - Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky.

Kodex vyšehradský opustil naposledy trezor koncem roku 1969, kdy byl veřejnosti zpřístupněn v Zrcadlové kapli Klementina. Na stejném místě si bohatě iluminovaný originál budou moci zájemci prohlédnout i tento víkend. Vstup je možný bez rezervace a zdarma, Národní knihovna právem očekává nebývalý návštěvnický zájem.

Kodex vyšehradský

  • je latinsky psaný evangelistář; jde o nejstarší rukopisnou památku, která se pojí s českým prostředím.
  • byl vytvořen nejspíše při příležitosti korunovace prvního českého krále Vratislava II. v roce 1086; proto bývá nazýván i Korunovačním kodexem.
  • získal přídomek „vyšehradský“ podle uložení ve sbírkách Vratislava II. na Vyšehradě, kde panovník sídlil.
  • obsahuje 108 pergamenových listů, přičemž 26 stran je zdobeno obrazy.
  • je v pražském Klementinu trvale uložen již od druhé poloviny 18. století; pouze za druhé světové války byl spolu s dalšími cennými rukopisy převezen na Karlštejn.
  • je od roku 2005 národní kulturní památkou.

Kulturní hodnota nejstarší rukopisné památky spojené s českým prostředím je pochopitelně nevyčíslitelná, cena kodexu se odhaduje na miliardu korun. Jeho vystavení budou provázet velmi přísná bezpečnostní opatření, uložen bude například v obdobné vitríně jako faraon Tutanchamon. 

Kodex vyšehradský na výstavě v Klementinu v roce 1969
Zdroj: ČTK
Autor: Karel Havlíček

Dvoudenní výstava představí i faksimile originálu, kterým bude možné listovat. Doplní ji také projekce filmu, který loni v koprodukci s Českou televizí o Kodexu vyšehradském vznikl.

O dva dny déle - od 30. ledna do 2. února - je možné si prohlédnout v Praze také Budyšínský rukopis. Nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky (ta se dochovala celkem asi v patnácti rukopisech) je dočasnou součástí výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. S ním je rukopis také spojen - poprvé se v něm objevuje pověst o věštkyni Libuši, která prorokovala: „… Hrad, jehož pověst se dotkne nebes … mez mu určují vltavské vlny … na severní straně potok Brusnice, na jihu široká hora velmi skalnatá, která se od skal nazývá Petřín.“

Vyobrazení Pražského hradu, praotce Čecha a Lecha v Budyšínském rukopisu Kosmovy kroniky
Zdroj: NPÚ

Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky

  • vznikl na přelomu 12. a 13. století pravděpodobně v českém prostředí, přesto je psán latinsky na pergamen; obsahuje 73 listů.
  • obsahuje první zmínku o praotci Čechovi, na přední straně rukopisu je vyobrazen i s Lechem, kresba na papíře ale byla do knihy vlepena až dodatečně (postava Lecha se v Kosmově kronice neobjevuje), zřejmě v době, kdy byl rukopis vlastněn husitským kazatelem Václavem Kovandou.
  • byl za třicetileté války odvezen z Čech do ciziny a dostal se do knihovny v Budyšíně; v roce 1952 jej získala Knihovna Národního muzea darem od Klementa Gottwalda, jemuž ho věnoval tehdejší prezident NDR.
  • se plete s Budyšínským rukopisem, sborníkem polemických skladeb proti císaři Zikmundovi Lucemburském, který byl sepsán na počátku 15. století; jeho název je odvozen od místa nálezu - města Budyšína.

Video Na Hradě je tři dny vystaven Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky
video

Na Hradě je tři dny vystaven Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky

Na Hradě je tři dny vystaven Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky

Události v kultuře: Vzácné rukopisy

Kodex chrání silná bezpečnostní opatření

Budyšínský rukopis byl v 90. letech restaurován a od té doby vystaven pouze jedinkrát, v roce 2011 v Národním muzeu. Na Hradě jej nahradí starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, k vidění bude až do konce výstavy 15. března.