Ustojí havanské památky turisty?

Havana - Zvyšující se počty turistů, kteří míří do hlavního města Kuby, rozdělují jeho obyvatele. Zatímco úřady příliv cizinců vítají, místní se obávají, že by návštěvníci mohli narušit a zpomalit snahy o obnovu městských památek.

V roce 2014 dorazily na Kubu více jak dva miliony návštěvníků. Ačkoliv velká většina zůstala v plážových letoviscích, desítky tisíc turistů se vydaly do stísněných prostor staré Havany. To je množství, které by podle některých nemusely až pět set let staré a hlavně zchátralé budovy ustát.

Na památkách v Havaně, plné pozůstatků španělské koloniální architektury stejně jako na stavu památek po celé Kubě  se podepsalo hospodaření Castrovy vlády. Díky penězům ze zahraničí a UNESCA, které v roce 1982 Havanu přidalo na seznam světového dědictví, se ale postupně daří památky renovovat.

Nedávné dohody mezi USA a kubánskou vládou o obnovení diplomatických vztahů však také znamenají, že karibský ostrov nyní čelí vyhlídce na desítky tisíc nových turistů. Někteří Kubánci se proto obávají, že příliv turistů by mohl snahy o oživení města zkomplikovat. Šéf projektu obnovy ale s obavami místních nesouhlasí. 

„Věřím v sílu kubánské kultury a obdivuji cit Kubánců pro jejich dědictví. Ale na ostrově je dostatek místa pro všechny. Jak pro místní, tak pro návštěvníky,“ domnívá se úřední historik Havany Eusebio Leal. „Nemyslím si, že by cestovní ruch měl být omezen. Naopak jej vnímám jako velkou ekonomickou příležitost a také jako projev mezinárodního dialogu,“ dodal.

Pozornost se nyní upírá především k opravě takzvaného Kapitolu. Renovace budovy bývalého parlamentu, kde dnes sídlí Akademie věd, by měla být dokončena za pět let. Podle kubánského prezidenta Raúla Castra umožní obnova přeměnit stavbu opět na sídlo zákonodárců.