New York - Ve čtvrtek 14. února odstartoval dvoutýdenní prestižní retrospektivu kompletního Formanova filmového díla film Lásky jedné plavovlásky. Postupně se v Muzeu moderního umění v New Yorku představí Formanovy snímky natočené v 60. letech ještě v Československu a filmy vzniklé později ve Spojených státech, včetně filmů Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus, jež oba získaly několik Oscarů.
Newyorské Muzeum moderního umění obsadila přehlídka snímků Miloše Formana
Muzeum moderního umění (MoMA), které má archiv s 25.000 filmy, nepořádá podobné retrospektivy často; podle kurátorky Formanovy přehlídky Jytte Jensenové zhruba dvě do roka. Na příští sezonu chystá podobnou retrospektivu Formanova spolupracovníka a generačního souputníka Ivana Passera. „Úplnou retrospektivu žijících autorů pořádá MoMA skutečně jen v případě významných režisérů nebo herců,“ potvrdila česká filmová historička působící v New Yorku Irena Kovářová.
Během dvou týdnů mohou diváci vidět 17 Formanových snímků, a to v nových promítacích kopiích, které nechalo muzeum vyrobit. „Ohromně se o to postarali. Byla to nejlépe vypadající kopie, jakou jsem od premiéry viděl,“ řekl Forman na adresu filmu Lásky jedné plavovlásky. Tento černobílý film z roku 1965 ocenilo newyorské publikum dlouhým potleskem.
Oscary ověnčený režisér nehledá mezi svými filmy ten nejlepší. Dokonce nevidí rozdíl mezi snímky vzniklými v Československu a pozdějšími z Ameriky. Vždy prý vyprávěl a vypráví příběhy o lidech. „Lidé bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, jakou mají barvu kůže, jsou stejní. Podstata člověka je všude na světě stejná. Vlastně vykládám pořád to stejné o těch samých lidech,“ řekl režisér po projekci. Přiznává však, že pro některé z nich má slabost. "Sentimentální vztah mám k filmům, kterým bylo nějak ublíženo, jako např. Hoří, má panenko, který byl 20 let v trezoru nebo Lid versus Larry Flynt, což je film, který byl strašně napaden feministkami," přiznává s úsměvem režisér.
Hvězda Formanových českých filmů Vladimír Pucholt při zahájení přehlídky zavzpomínal na příjemnou atmosféru při natáčení. "S Milošem byla vždy spolupráce neobyčejně hezká. On má ohromnou vlastnost, rozezná, když člověk hraje falešně. Miloš na to má ohromný ´čuch´. Vždy to ale dokázal vyřešit tak, aby to bylo, jak si představoval. Při natáčení Černého Petra v roce 1964 to třeba působilo, jako bychom ani netočili, dělal to tak lehounce, až to bylo podezřelé," prozradil Pucholt.
Zároveň bývalý herec vyvrátil legendy o tom, že výsledný tvar byl důsledkem improvizace. „Na začátku se vědělo v obrysu, o co by mělo jít, ale pak se tvrdě zkoušelo, až se dialog nakonec našel. Všechno bylo naprosto přesně zkoušené. A vždycky tam byl ještě Ivan Passer, který Milošovi něco pošeptal, a ten pak přikázal: ´Láďo, udělej to takhle…, trochu jinak, jo?´,“ dodal Pucholt. Režisér Ivan Passer, který byl také při zahájení přehlídky, dodává: „Určitým způsobem jsme se doplňovali, ale Miloš to táhnul, protože je dříč.“
Z Formanovy české tvorby uvidí newyorské publikum také jeho polodokumentární prvotinu Konkurs (1963), celovečerní film Černý Petr (1964) a televizní Dobře placenou procházku z roku 1966.
Americké období zahájí Taking Off, který jako svůj první film v USA natočil Forman v roce 1971, jeho přijetí však vyznělo velmi chladně. Věhlas mu přinesl až o čtyři roky později film Přelet nad kukaččím hnízdem. Snímek jako jeden z pouhých tří v celé historii filmové akademie získal Oscara ve všech pěti hlavních kategoriích: za nejlepší film, režii, scénář a pro nejlepšího herce a herečku v hlavní roli.
Druhého Oscara si Forman odnesl za Amadea z roku 1984, který získal celkem osm cen akademie, z toho dvě připadly českým umělcům, scénografovi Karlu Černému a kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi. Tvůrčí štáb tehdy přivedl Forman do Prahy, která posloužila jako filmové exteriéry.
Newyorská přehlídka má na programu také filmy Vlasy (1979), Ragtime (1981), Valmont (1989), Lid versus Larry Flynt (1996), Muž na Měsíci (1999) a zatím poslední Goyovy přízraky, uvedené do kin v loňském roce. Naopak pohled na Formanovu tvorbu nabídne dokument české režisérky stejné generace Věry Chytilové s názvem Chytilová vs. Forman z roku 1981. Přehlídka také obsahuje Formanovy příspěvky do antologií Viděno osmi o olympiádě v Mnichově v roce 1972 a Schází mi Sonja Henie (Nedostaje mi Sonja Henie), která vznikla v roce 1971 v rámci bělehradského filmového festivalu.