Praha - Pražská Národní knihovna očekává krizi s nedostatkem prostor po roce 2010, už nyní ale nemůže pracovat s jejich rozšířením. Podle ředitelky Novodobých fondů a služeb NK ČR Bohdany Stoklasové je většina fondů uložena v naprosto nevyhovujících prostorách a kolaps knihovna očekává v roce 2012 až 2013. V současné době čeká tým Národní knihovna, který rozhoduje o stavbě nové kontroverzní budovy knihovny na Letné, na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Národní knihovna očekává krizový nedostatek prostor po roce 2010
„Ke kolapsu může dojít, i když přesuneme Státní technickou knihovnu,“ říká Stoklasová. Technická knihovna by měla historický komplex opustit v polovině příštího roku a uvolní se díky tomu depozitáře pro přibližně 600.000 svazků. Na její místo se pak nastěhuje Slovanská knihovna. Zásadní obnova Národní knihovny by ale měla nastat s existencí nového objektu.
Ročně se fond NK rozšíří průměrně o 100.000 svazků, loni jich přibylo 111.000. V roce 2017 bude podle prognóz knihovna kompletně plná. Pokud do té doby nevzniknou nové kapacity, depozitáře a studovny, bude zřejmě podle ředitele NK Vlastimila Ježka muset značně omezit provoz. „Nebude kam dávat dokumenty, budou se vršit v papírových krabicích, a nebudou tak přístupné veřejnosti,“ uvedla Stoklasová.
V současné době má Národní knihovna vyčerpané skladovací kapacity pro knižní fond a nevhodné podmínky pro uložení knih. S omezenými prostory a nevhodnými podmínkami se potýkají také její zaměstnanci a návštěvníci. V prosinci 2006 a lednu 2007 se pořádal v NK průzkum spokojenosti jejích uživatelů, kterého se zúčastnilo 2697 respondentů. Z nich 89 procent kladně ohodnotilo důvěryhodnost a odbornost pracovníků knihovny. Častým terčem kritiky bylo ale sociální zázemí, technické vybavení studoven a nedostatečné doplňování knihovního fondu zahraniční literaturou.
Národní knihovna loni zprovoznila v testovacím režimu centrální digitální repozitář, který měl pomoci trvale ochránit dokumenty. Koncepce repozitáře podle NK zůstávají jen na papíře a kvůli tomu se může mnoho dokumentů ztratit. Knihovně také letos končí granty na financování elektronických zdrojů a není si jista, zda je od příštího roku bude schopna sama platit.
„Akvizice jsou závislé na našem rozpočtu, který je podfinancovaný. Dokumenty se zdražují a NK má k dispozici stále stejné množství peněz,“ vysvětlil Ježek. Podle něho je ale loňský rok z hlediska přírůstků významný, protože se dokončil nákup 1290 starých tisků za 20 milionů korun z knihovny kláštera premonstrátů v Teplé. NK také loni získala 1200 rukopisných kodexů. Na oba nákupy dostala ze státního rozpočtu téměř 37 milionů korun.
NK usiluje už čtyři roky o výstavbu nové budovy pro novodobé fondy a služby. Objekt by měl pojmout na deset milionů svazků, což je rezerva na zhruba 50 let. Po dostavbě nové budovy by mělo v Klementinu zůstat více než 1,26 milionu svazků.
S rekonstrukcí Klementina se začalo před dvěma lety; zahrnuje otevření kavárny a občerstvení v knihovně, opravu fasád a křídla vedoucího do Karlovy ulice a zpřístupnění Galerie Klementinum. Druhá fáze rekonstrukce nastane po odstěhování fondů Státní technické knihovny a třetí fáze se plánuje po dostavění nové budovy, kam se mají odstěhovat novodobé knihovní fondy.
Kompletní přestavba Klementina je však zcela vázána na vznik nové budovy. Knihovna předložila už v lednu ministerstvu kultury aktualizovaný investiční záměr, který zahrnuje rok zpoždění a upravuje harmonogram prací; náklady zůstávají stejné. „Dokumenty získáváme nákupy, darem, výměnou nebo českou produkci povinným výtiskem, loni to bylo za 15 milionů (korun) plus 2,6 milionu z rozpočtu, což je žalostně málo,“ řekla Stoklasová.
Ze státního rozpočtu má jít letos na rekonstrukci Klementina 151 milionů korun, z loňska se převádí rezerva 14 milionů. Celkově by měl stát věnovat na opravy objektu 886 milionů korun. Na novostavbu letos plánuje 218 milionů korun, které však jsou určené na úpravu pozemků a přípravné práce. Ministerstvo čerpání peněz podmiňuje splněním podmínek, tedy vyřešením problému s pozemky.