Letní komedie debutujícího režiséra Tomáše Bařiny nás zavádí do poeticky proteplené Moravy, země oplývající krásnými slečnami i chlapáckými chasníky, ale hlavně dobrým vínem. Alespoň takto je tato krajina ve filmu ideálně prezentována po způsobu francouzské Provence nebo jižní Itálie spolu s dojemně melodickou skladbou skupiny Kryštof a zpěvem Richarda Krajča.
Recenze: Bobule - nevinně o víně aneb moravská pohostinnost po česku ve strojeném rytmu
Typicky moravské atributy jako je řeč, sklípky, kultura vína a jeho pití a život obyvatel spjatých úzce s přírodou, jsou zde místy lacině podlézavým způsobem využity pro humor hrubšího kalibru. Jedná se například o dvakrát využitý motiv vybuchujícího burčáku, který působí podobně jako další gagy na toto téma křečovitě. Autorský postoj kolísá mezi poetickým obdivem k Moravě, který je ale na druhé straně živnou půdou pro pubertální parodii. Tento v podtextu rušivý rozpor lze přirovnat nejen k výletu řady pražských postav na Moravu (včetně dvojice hlavních hrdinů), ale i přeneseně k poznávací návštěvě pražských filmařů, natáčejících na Moravě, kteří si přijeli povyrazit na moravský způsob.
Scenáristicky se film zdá být do značné míry inspirován trojicí známých filmů v rámci světové kinematografie - Chyť mě, když to dokážeš, Dobrý ročník a Bokovka. To vede do značné míry ke stylově zmatenému dojmu a navíc ve srovnání s výše uvedenými originály Bobule pokulhávají. I pejsek s kočičkou mysleli, že když do dortu dají všechno dobré, budou mít dobrý dort, ale výsledek dopadl přesně naopak.
Chyť mě, když to dokážeš inspirovalo linii dvojice hlavních postav. Problém je, že ani jedna z nich nepůsobí dostatečně prohnaně na to, aby byla schopná absolvovat to, co je ve filmu předvedeno. Bohužel postava Jirky Lukáše Langmajera (bratr herce Jiřího Langmajera) je naprosto prvoplánová a omrzí se už po několika úvodních scénách neustálým žvatláním o různých způsobech balení dívek. Honzovi Kryštofa Hádka by zase raději divák věřil hodného kluka s trochu nevyjasněným postojem k životu než drzého přeborníka v proměnách identit.
O poznání výraznější i povedeněji zpracovaná je linie, kterou lze přirovnat ke kultovním filmům o Provence i víně Dobrý ročník a Bokovka. Městský hrdina zde také zažívá renesanci základních životních hodnot, tedy vztahu k sobě samému a především nalezení lásky. Tu v případě Bobulí reprezentuje výjimečně nadaná i krásná Tereza Voříšková v postavě Kláry, která nenechá jediného mužského diváka v kině v klidu. Herečka je nejen typově do role vhodně obsazena, ale svým přirozeným výkonem navíc přesně zapadá do venkovského prostředí v roli, kterou už s úspěchem obhájila v aktuálním filmu Bohdana Slámy Venkovský učitel.
Ve filmu se navíc objevuje řada klasických herců české kinematografie ve vedlejších rolích. Právě oni vytvářejí absurdně na malém poli postavy ve filmu nejživější, i když nedostatek prostoru je zplošťuje jen do úrovně typů. Jedná se hlavně o dědu Lubomíra Lipského, prototyp moravského vinaře Václava Postráneckého, bláznivého souseda Vladimíra Táborského nebo Moraváka v provedení Jana Skopečka. Škoda, že tvůrci nedali větší pole působnosti ve scénáři těmto postavám, jejichž herecký potenciál by mohl pod citlivým režijním vedením velmi prohloubit a proživit místy vyprahlou půdu vyprávění.
Bobule jsou přes řadu rozpačitých momentů příjemným filmem díky vnitřnímu nadšenectví a vložené tvůrčí pozitivní energii. Zahřejí ale jen na povrchu jako moravské víno ze supermarketu, namísto z domácího sklípku, o kterém je obecně známo, že je nejlepší.
Režie: Tomáš Bařina, hrají: Kryštof Hádek (Honza), Lukáš Langmajer (Jirka), Lubomír Lipský (děda), Tereza Voříšková (Klára), Václav Postránecký (Vinař), Miroslav Táborský (Vinař), Jan Skopeček (Moravák), Tomáš Matonoha (Milenec)
Celkové hodnocení: 50%