Praha - Dvě možnosti setkat se s autorem 17 knih, fenomenálním vypravěčem a stylistou, vystudovaným matematikem pocházejícím ze slavného uherského šlechtického rodu Péterem Esterházym budou mít v následujících dnech pražští čtenáři. Ve středu 14. května se v Maďarském kulturním středisku uskuteční beseda s autorem věnovaná zejména jeho knize Malá maďarská pornografie, o den později bude Goethe-Institut místem autorského čtení Esterházyho dosavadního opusu magnum, románové fresky Harmonia caelestis. Obě setkání začnou v 18:00.
Dvě setkání s nejslavnějším maďarským autorem současnosti
Esterházy se narodil roku 1950 v Budapešti. Vystudoval matematiku, od poloviny 70. let se věnuje literární a publicistické tvorbě; v roce 1976 mu vyšel cyklus příběhů na motivy dětské fantazie nazvaný Fancsikó a Pinta (Fancsikó és Pinta), o několik let později ho proslavil Budovatelský román (Termelési regény, 1979). Novátorské dílo po stránce kompoziční, obsahové i jazykové je parodií na budovatelské romány 50. let, zároveň i esejí o literatuře, politice a historii. Tuto metodu rozvinul autor v dalších šesti knihách, které později vyšly v jednom svazku pod názvem Úvod do krásné literatury (Bevezetés a szépirodalomba, 1984) a patří mezi ně i Malá maďarská pornografie (Kis magyar pornográfia, 1984), jejíž druhé české vydání chystá nakladatelství Mladá fronta.
V roce 1987 Esterházy vyvolal senzaci, když vydal pod pseudonymem debutantky Lili Csokonaiové román Sedmnáct labutí (Tizenhét hattyúk). Současná dělnice v něm líčí svůj intimní život, a to archaickým, nikdy neexistujícím jazykem. O rok později ve sbírce esejů Vycpaná labuť (A kitömött hattyú) Esterházy vysvětluje důvody této mystifikace.
V roce 2001 vyšla strhující rodinná sága Harmonia caelestis, která stále čeká na české vydání - do češtiny dosud byly přeloženy pouze čtyři autorovy knihy včetně románu Hrabalova kniha (Hrabal könyve, 1990; česky 2002), který se zrodil z Esterházyho obdivu k tomuto autorovi.