Chybějící církevní restituce brzdí opravy Sázavského kláštera

Sázava - Sázavský klášter, který byl posledním a nejvýznamnějším střediskem staroslověnského písemnictví v přemyslovských Čechách, se stal vloni místem unikátního nálezu, když restaurátoři na stěnách a stropech objevili vzácné barokní a gotické fresky. Jenže celkově je klášter ve velmi špatném stavu a stát odmítá financovat opravy, neboť zatím chybí zákon o církevních restitucích.

„Pro nás je poněkud obtížné vkládat vlastní prostředky do budov, kde není jisté, jestli nám v nejbližších letech zůstanou,“ říká k tomu Petr Svoboda z Národního památkového ústavu. Finance na restaurátorské práce, které už 10 let probíhají na nedostavěném gotickém kostele, zatím proudí ze speciálního fondu ministerstva kultury. Letos se zpevňuje jižní stěna a zbývá ještě opravit vrchní část věže.

Národní památkový ústav chce ještě začít s opravou krovů napadených dřevomorkou, na což bude potřeba přes 20 milionů. Rozpočet Sázavského kláštera je přitom pouze 2 miliony na rok a památkáři jsou ochotni vyčlenit na rekonstrukci více peněz až po vyřešení církevních restitucích.

K areálu totiž patří kostel a fara, o které se stará pražské arcibiskupství. O svá práva se také hlásí mniši z benediktínského řádu a chtějí zpět svůj díl majetku. Prelatura, kde není kanalizace, voda, ani plyn, je ale v dezolátním stavu. Pokud se mniši chtějí na místo vrátit, je třeba rekonstrukce v hodnotě alespoň 30 milionů korun.

Od svatého Prokopa k restitucím

Restaurátoři ve stěnách loni objevili vzácné barokní a gotické výmalby ze života svatého Prokopa. „Bezpochyby jde o unikátní nález vzhledem k tomu, že se jedná o celistvý příběh svatoprokopské legendy,“ vysvětluje kastelánka Slávka Matoušová.

Svatý Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, se kterou v roce 1032 postavil první klášterní budovy. Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, klášter ovšem zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy z něj Josef II. učinil světský zámeček.

Mezi světovými válkami se zde emauzští benediktíni rozhodli obnovit duchovní život a v roce 1938 odkoupili několik budov i pozemků. V 50. letech byl ale klášter znárodněn a připadl státu, aby byla roku 2000 část kláštera vrácena potomkům rodiny Schwarzových. Ve správě Národního památkového ústavu je klášter znovu poté, co restituentka předloni prodala svůj podíl státu.

Výmalba Sázavského kláštera
Výmalba Sázavského kláštera