Štulc: UNESCO nemůže Praze nic zakázat, její pozice na seznamu je však ohrožena

Praha - Praha už několik dní čelí výtkám zástupců UNESCO, které vydalo doporučení snížit výšku plánovaných novostaveb na pankrácké pláni alespoň o 30 metrů. Podle dosavadních dokumentů má dvojice staveb dosahovat 104 a 80 metrů. Magistrát, ministerstvo kultury i investor se zatím drží faktu, že organizace pro výchovu, vědu a vzdělávání nemá pravomoci k nařízení a proto od projektů zatím neplánují odstoupit, jak uvedl předseda české sekce poradního orgánu UNESCO Josef Štulc.

Pražská památková rezervace byla zapsána na prestižní seznam UNESCO v roce 1992. Tím se jí dostalo mnoha výhod, včetně mezinárodního renomé a přílivu zahraničních turistů. Český stát se při slavnostním uvedení Prahy mezi kulturní skvosty zavázal, že bude dodržovat zásady, ke kterým se dobrovolně přihlásil. „Nerespektováním vydaného varování však Češi tyto úmluvy neplní,“ zdůvodňuje Štulc.

Podle zástupce poradního výboru a hlavního konzervátora Národního památkového ústavu lze počítat s možností, že Praha bude při případné realizaci stavby přepsána na červený seznam světového dědictví v ohrožení, což může hlavnímu městu z hlediska prestiže uškodit. Ve výboru pro posuzování kulturní hodnoty světových míst jsou zástupci z 21 států. Poměr zastoupených států způsobuje, že kritéria kladená na evropské země jsou náročnější, než u rozvojových zemí, které mají na seznamu velmi malé zastoupení. „Evropské státy jsou relativně bohaté a mají dostatek postředků, aby podmínkám výboru UNESCO lehce vyhověly,“tvrdí Štulc.

Problém pankrácké výstavby byl svěřen do kompetence ministerstva kultury, které je hlavním jednatelem s výborem kulturní organizace OSN. Podle dosavadních šetření ministerstvo podle Václava Jehličky neshledalo stavbu pankráckých budov jako narušující element pražské památkové rezervace.

Na letošní konferenci výboru UNESCO v kanadském Quebecku byla Praha pochválena za vypracovanou zprávu o památké péči, to však neznamená, že světová kulturní organizace na problém narušování pražského panorama zapomíná. „Pokud výbor posoudí, že územně plánovací podklady vylučují opakování výstavby takových budov, je možné, že si přehodnocení kulturního statusu Prahy rozmyslí,“ tvrdí Štulc.