Recenze: Kaleidoskop českého tance aneb tanec v parku

Výstavy v parcích každoročně zpříjemňují pobyt v městském horkém létě. Ani letos se Praze nevyhnuly - od zahrad Pražského hradu přes Kampu po historické Kateřinské zahrady nabízejí radostné povznesení a potěšení. K těm komornějším patří právě probíhající výstava v zadním traktu Vojanových sadů - občanské sdružení Tancprojekt představuje minipřehlídku velkoformátových fotografií, na kterých má možnost široká veřejnost poznat špičkové české taneční soubory a jednotlivce prostřednictvím objektivu současných uměleckých fotografů.

Kurátorský výběr byl jasný - umělci, přestože jsou všichni mladí a takřka krátce po ukončení tanečních studií, jsou držiteli celé řady domácích i světových ocenění. I výběr fotografů byl podřízen stejnému pohledu - jsou to opravdu ti nejlepší.

A shodou okolností všichni společně dokazují, že - jak prohlásila před lety slavná Annie Leibowitz po dlouholeté spolupráci se světovou megahvězdou Michailem Baryšnikovem - tanec se nedá fotit. Nedá. Ale i tak jsou to vždy úžasné nepřiznané pokusy a studie, které nás přinutí zamyslet se nejen nad pestrými vyjadřovacími prostředky současných moderních tanečníků, ale zejména nad přístupem jednotlivých fotografů. 

Kaleidoskop českého tance

Vojanovy sady, Praha 1 (stanice Malostranská)

Výstava potrvá do 16. září

Z těch opravdu výrazně z celé nabídky vystupujících si Věroslav Škrabánek vybral Antonii, obohacen rozsáhlou zkušeností snímání historické architektury a nesčetných památkových objektů. Přiznává tuto svou mistrnou zkušenost na plasticky nasnímané sošné tanečnici. To Tono Stano pracuje tentokrát zajímavě a provokativně s negativem, jeho zásadní zájem o snímání ženského těla vyzařuje i z takto deformovaného pojetí. Martin Šandera si „pohrál“ s vodou a světlem u výkonů Věry Ondrašíkové, Tomáši Karasovi se zjevně hodily vypjaté mezní situace v taneční studii Farmy v jeskyni a přináší zprávu na bázi jakéhosi hyperrealismu. Tomáši Bořilovi, o jehož renesanční osobnosti jsme přesvědčováni na obou stranách divadelních ramp, dala Petra Hauerová použitými kostýmy zjevnou možnost prezentovat nereálný snový svět. 

Celá instalace je střídmá, nezneužívá atraktivity a sexuality tématu, decentní katalog je spíše nabídkou tanečníků než prezentací fotografů, ale o to organizátorům šlo - krásný voňavý park skrývá dvě hitparády, které se brilantně doplňují. A navíc zde zrají báječné hrušky.

Taneční soubory a tanečníci zastoupení na výstavě:

Farma v Jeskyni, Nanohach, Lenka Bartůňková, VerTeDance, LaS Company, Věra Ondrašíková, Dora Hoštová, Antonie, Petra Hauerová, DOT 504

Autoři fotografií:

Tono Stano, Vladimír Kronbauer, Dragan Dragin, Tomáš Bořil, Martin Šandera, Petr Otta, Věroslav Škrabánek, Michal Selinger, Tomáš Karas, Vojtěch Brtnický