Mišík: Vždycky mě děsilo, že bych bral hraní jako chození do práce

Praha – "Snažíme se hrát naplno, aby nás to bavilo, vždycky mě děsilo, že by to tak nebylo," zavzpomínal v České televizi hudebník Vladimír Mišík. Prý vždycky doufal, že bude do konce života hrát se španělkou na koleni, což se mu zatím plní. Mišík před více než rokem oslavil šedesátiny, dárek v podobě dvojalba a dvou DVD si ale nadělil až letos na podzim. Za tečku za svým muzicírováním to ale rozhodně nepovažuje.

Zdroj: www.vladimirmisik.cz Autor: Ája Dvořáčková

První dlouhotrvající deska Meditace skupiny Blue Effect, na níž se Mišík objevil, vyšla na konci šedesátých let. Následovalo Kuře v hodinkách, které natočil s tehdy slavnou kapelou Flamengo. Zhudebnil na ní texty Josefa Kainara a básně pro něho byly i pak častou inspirací. „Nikdy jsem nebyl excelentní textař,“ přiznává, „některé chvilky s poezií mě vybízely k zhudebnění, tak jsem po nich drze sáhl.“

Mišík o Etc…: Jsme počestní profesionálové…

V první polovině 70. let založil kapelu Etc…, s níž hraje dodnes. Za více než třicetileté působení vydali deset řadových alb. "Dříve jsme měli málo příležitostí dostat se do studia a teď nijak nespěcháme. Vždycky si řekneme, že každá další deska bude úžasná a že ji budeme točit v nejlepším rozpoložení, což se tak často neděje," říká Mišík.

Například v současné době se potýká s dlouhodobými zdravotními potížemi. V Paláci Akropolis, kde představil své narozeninové dvojalbum, koncertoval vsedě. „Když máte v popisu léčby gauč, není to zas tak dobré. Myslel jsem, kolik udělám muziky, ale nějak to nešlo, člověk potřebuje k inspiraci kontakt se světem,“ posteskl si.

Na záznamu z loňského koncertu …

… v Divadle Archa zazní písně z Mišíkova repertoáru v podání pětadvaceti kapel a zpěváků. „Autoři CD i DVD vysekli jejich vydáním Vláďovi velkou poklonu. Nevím o tom, že by v historii české pop music vyšlo něco srovnatelného,“ řekl hudební publicista Ondřej Bezr, který je autorem knižního rozhovoru s Mišíkem nazvaném Letní rozhovor.

Vladimír Mišík a Čechomor
Zdroj: www.vladimirmisik.cz
Autor: Ivan Prokop