Arnošt Lustig je pevně přesvědčen, že Kundera neudával

Praha - Spisovatel Arnošt Lustig reagoval na kauzu Kunderova údajného udání Miroslava Dvořáčka odmítavě. Kundera podle tvrzení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) oznámil policii přítomnost Dvořáčka na vysokoškolských kolejích. Dvořáček byl v Praze na falešné dokumenty jako západní agent. "Nechápu, že v Čechách se ještě tolik věří písemným dokumentům Státní bezpečnosti. Tyto dokumenty by se jednoho dne měly dát na jednu hromadu a spálit," řekl Lustig s tím, že byl StB vyšetřován.

Dokument, kterým ÚSTR dokládá svá tvrzení o Kunderovi, je však zápisem z místního oddělení policie, nikoli StB. Spisovatel, který bojuje s těžkou nemocí, dnes převezme Cenu Franze Kafky. Z ceny, kterou dostali mnozí světoví literáti i pozdější nositelé Nobelovy ceny, má velkou radost a ochotně odpovídal na dotazy novinářů.

Arnošt Lustig:

„Když se zeptáte, komu věřím, jestli československé Státní bezpečnosti (StB), bez váhání odpovím, že věřím Kunderovi. Kundera je můj kamarád a dal bych za něj pravou ruku, že to není žádný udavač.“

Kundera informace o tom, že by kohokoli udal, označil za lži. S StB měl kontakt později, kdy ho podle jeho slov několikrát vyšetřovala - to však bylo až v 60. letech. Jako argument, který by mohl hovořit pro Kunderu, zaznívá fakt, že státní policie nikdy proti němu právě v těchto letech jeho někdejší údajné udání nepoužila, aby mu zveřejněním tohoto dokumentu vyhrožovala.

Lustig dnes připomněl, že byl StB vyšetřován a odsouzen na tři a půl roku za nedovolené opuštění republiky. „Byl jsem vyšetřovaný Státní bezpečností v tu dobu, kdy Kundera měl údajně mít tu aféru, za pomoc utečencům do Palestiny,“ řekl. Ve skutečnosti prý jen radil studentovi, který ho zastavil na ulici. Říkal, že má tetu v Palestině a ptal se, co má dělat. „Jenže on chtěl utéct, chytili ho a on jim řekl, že se mnou mluvil. Tak mě zatkli,“ řekl Lustig.

Vyšetřovatel pak po něm chtěl podepsat protokol, s jehož zněním Lustig nesouhlasil. „Já si to přečetl a řekl jsem, že to nemůžu podepsat, protože je to naprostá blbost. On ale řekl, že opovrhuju jeho prací, protože to dělal šest hodin,“ vzpomíná spisovatel. Přesto protokol podepsal, ale připsal k němu dovětek, „že to všechno jsou úplné blbosti.“ „Také by někdo mohl říct, že jsem něco na policii řekl. Já jsem to neřekl, on si to vymyslel, protože potřeboval někoho obvinit. Státní bezpečnost měla instrukce najít nepřítele, a když ho nenašla ve skutečnosti, tak si ho vymyslela,“ doplnil spisovatel.

Kunderovo jméno našel v archivech badatel Adam Hradilek, který pátral po osudech Dvořáčka spojených s životním příběhem své příbuzné Ivy Militké. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. V Praze náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž si na kolej uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že se Dvořáček na koleje vrátí, upozornil podle Hradilka bezpečnost právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení.