Co přinesla kafkovská konference?

Liblice - Slovy, že kafkovská konference v Liblicích v roce 1963 byla silně politicky laděnou, dobře veřejnosti "prodanou" akcí, která změnila život mnoha jejím účastníkům, ukončil německý vědec Jürgen Danyel letošní mezinárodní konferenci, která se pod názvem "Kafka a moc" konala 24. a 25. října na místě původní konference, na zámku Liblice u Mělníka. Její účastníci se snažili z různých pohledů zodpovědět, jaký byl vztah Kafkova díla a událostí, které vyvrcholily v roce 1968, a také má-li Kafkovo humanistické slovo i dnes moc.

„Zajímá nás, zda a jak spolu souvisí rozdílný pohled politiků, historiků, filosofů a filologů. Do jaké míry se Kafkovy texty samy o sobě bouří proti represím? A podržel si jeho rozbor mocenských poměrů svou platnost i po zhroucení totalitního systému?“ nastolil na začátku letošní konference otázky její organizátor, profesor novější německé literatury na Universitě v Heidelbergu Roland Reuss. Sám vystoupil se svým příspěvkem nazvaným „Mocná slova, mocné spisy“ v literárněvědném a filozofickém bloku konference.

Kautman, Goldstücker, Reiman, Seghersová

Osobami, jejichž jména na konferenci často zněla - v příspěvcích i v následných diskusích - byli zejména František Kautman, Eduard Goldstücker, Pavel Reiman, Anna Seghersová, Ernst Fischer a Walter Ulbricht. První tři jmenovaní různými způsoby přispěli ke konání konference, dodnes se vedou spory, kdo do jaké míry a kdo byl iniciátorem myšlenky, ve své době nesmírně troufalé a s malou nadějí na svolení politických špiček.

Tuto otázku otevřel hned v úvodu konference publicista Alexej Kusák ve svém příspěvku „Co všechno jsme s Kafkou zažili“, v němž popisoval okolnosti vzniku konference, a stejně jako ve své publikaci Tance kolem Kafky za prvotního iniciátora konference označil sám sebe spolu s Františkem Kautmanem, který chtěl blížící se 80. výročí Kafkova narození oslavit zřízením muzea autorovi. Kusák trval především na účasti Maxe Broda a rakouského znalce umění Ernsta Fischera, tehdejšímu režime značně nepohodlného. Z publika mu oponoval syn Pavla Reimana, historik Michal Reiman, který za původce myšlenky označuje svého zesnulého otce. Jak v jednom z následujících referátů řekla spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová, Kafka na počátku 60. let „visel ve vzduchu“ a na různých místech se lidé snažili dostat jeho dílo do diskuse a rehabilitovat ho.

Postava německé spisovatelky Anny Seghersové je v souvislosti s konferencí z roku 1963 zahalena tajemstvím z toho důvodu, že velká znalkyně a průkopnice Kafkova díla z konference záhy odjela a následně se o jejím přínosu vyjadřovala velmi opatrně. Podle Kautmana to způsobila další z účastnic, která na ni vyvíjela nátlak, aby podepsala oslavná slova na Waltera Ulbrichta, stalinistu a prvního tajemníka komunistické strany NDR. Seghersová se zalekla a z konference odjela.

Co předcházelo a následovalo

Několik referujících (Oldřich Tůma, Jiří Pernes aj.) se ve svých příspěvcích věnovalo přiblížením poměrů v Československu 50. a 60. let a přístupu k Franzi Kafkovi, jehož dílo zde bylo do konce 50. let zakázáno a o autorovi se mlčelo. „Měla jsem pocit, že se mi zhroutí myšlenkový svět. Kafka popisoval situace člověka v realitě, kterou jsme dobře znali, ale o které nikdo takto nepsal,“ zavzpomínala na své první setkání s Kafkovým dílem Wagnerová.

Na konferenci zazněly i připomínky způsobu, jakým se k liblické konferenci z roku 1963 stavěly v 90. letech české politické špičky, které ji mnohdy označovaly za marxistickou a snažící se Kafkovo dílo vrátit do hry pomocí kompromisů s režimem. Podle Jürgena Danyela je tento přístup pochopitelný (zmiňuje ho ve své publikaci i Kusák) a je nemožné napsat dějiny konference bez prozkoumání všech jejích vrstev. Nicméně konference podle jeho slov přispěla k upevnění tehdejší intelektuální veřejnosti, obnovila soudržnost mezi Západem a Východem a přispěla k modernizaci Československa. 

Letošní konference se zúčastnilo přes 100 zájemců z Čech, Německa, Rakouska, Švýcarska, Velké Británie i USA, kteří vyslechli 13 příspěvků literárních vědců, historiků i literárních tvůrců. Hlavnímu programu předcházelo čtení Kafkových textů večer 23. října a o den později se večer konala pódiová diskuse. Konferenci uspořádal Institut für Textkritik v Heidelbergu ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd a s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v rámci Zipp - česko-německých kulturních projektů. 

Alexej Kusák
Alexej Kusák
Více fotek
  • Alexej Kusák autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/488/48773.jpg
  • Dějiště konference Kafka a moc autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/488/48779.jpg