Režisér Zdeněk Tyc debutoval zdařilým černobílým filmem z poetického prostředí jihočeských rybníků Vojtěch, řečený sirotek, který syrovým způsobem zpracovával konflikt mezi vyvrženým jedincem a nepřející většinou. Ve svých dílech se režisér nadále věnoval příběhům lidí na okraji společnosti, outsiderům, střetávajícím se s většinou buď ve způsobu vnímání světa (Žiletky) či na úrovni sociální (Smradi). Druhému případu se přibližuje Tycův nejnovější film, realizovaný v v koprodukci České republiky, Slovenské republiky a Itálie.
Recenze: Malé oslavy - malý odvážný film o lidech
Film
Už úvodní záběr celku bratislavské kotliny, výrazného mostu a hradu na kopcovitém pozadí, se stává symbolicky základním rámcem příběhu o skupince lidí na okraji, či za okrajem společnosti - tedy osudů lidí jednoho města. Tento záběr se v průběhu děje několikrát opakuje, čímž divákovi poskytuje odstup a možnost zamyšlení nad soukolím vztahů, které postavy podstupují v mnohdy trýznivé podobě.
Malé oslavy jsou filmem o malých lidech, kteří žijí své malé životy někde na periferii města s touhou žít šťastně, což se jim vlivem okolností, zvaných život, nedaří. Ústřední skupinu postav tvoří osamělá matka bez prostředků, dcera na okraji dospělosti i sociální společnosti, jejich rodinná přítelkyně s problémem navázání normálního vztahu a zámožný muž, hledající partnerku i své kořeny
Malé oslavy
Režie: Zdeněk Tyc
Hrají: Anna Šišková, Boleslav Polívka, Tereza Notová, Agi Gubiková a další
Způsob obrazového snímání je obsahu přizpůsoben úspornou neokázalostí, která místy hraničí až s pocitem sledování televizního filmu. Dlouhé záběry s minimálním pohybem kamery vytvářejí meditativní rytmus, který ve spojení s civilním hereckým projevem protagonistů místy až nudí. Vizuálně působivé je na druhé straně vykreslení prostředí periferie, vytvářející obrazovou paralelu s bídou malých životů jejích obyvatel. Zde dominují hlavně ošuntělé garáže před panelovými domy, na jejichž střechách hraje parta teenagerů fotbal anebo sterilně neosobní prostředí veřejné ubytovny.
Určitou nevyrovnanost filmu vytváří scénář Slaveny Liptákové a Zdeňka Tyce. Sledujeme vlastně sociální vzorek skupiny takzvaně „obyčejných lidí“, postrádající ale hrdinu hlavního.
Příběh se zaměřuje téměř rovným dílem na osudy všech pěti postav, což vytváří orientační chaos vztahový, ale i obsahový. Navíc se zdá, že v tomto složitém propletenci se obtížně orientují i sami tvůrci - některé scény se zbytečně opakují (parta vagabundů kradoucích v tramvaji asi čtyřikrát) a v důsledku, jako by každá postav přišla z hlediska naznačeného problému trochu zkrátka (matčino hledání partnerské opory, dceřino dospívání, hledání vztahu jejich přítelkyně a emigrantovo nacházení kořenů).
Herci
Herectví protagonistů působí civilně až k dojmu sledování dokumentárního filmu. I to přispívá k celkovému dojmu sociální sondy nižších vrstev, podtrhující i typově vhodně provedený výběr herců. V tomto směru lze vyzdvihnout především výkon Boleslava Polívky, který svým neokázalým klidem zapadá mezi ostatní nepříliš známé herce a jehož realisticky laskavý nadhled dává naději zbytku ženských postav. Z dalších vyniká mladá herečka Tereza Notová, měnící se před našima očima z dítěte přes pubertální holku až k dospívající slečně.
Střípky radosti v moři všednosti
Nový československý film Malé oslavy působí neokázale v každém směru, ale právě proto odvážně. Nebojí se syrově zobrazit scény až kontroverzní (sex mezi vagabundy), ale spíše se zaměřuje na momenty všedního dne, které šokují snad jen svou beznadějnou fádností.
Pokud vás baví objevování střípků radosti v moři všednosti, jste ve správném kinosálu. V opačném případě si raději lístek nekupujte.
Celkové hodnocení: 50 %
Anna Šišková a Agi Gubíková ve filmu Zdeňka Tyce