Trojspřeží je jako nové a Národní divadlo čeká další cesta

Praha - Ministr kultury Václav Jehlička dopoledne strhl bílé "prostěradlo" a odhalil model sousoší trig, které jsou už 125 let na střeše historické budovy Národního divadla připraveny k odjezdu i s bohyní Viktorií. Tímto symbolickým odhalením skončila první část rekonstrukce zlaté kapličky, která je po opravách skutečně opět nově pozlacena. Dokončení první etapy připadlo na oslavu 125. výročí od znovuotevření staré budovy divadla v roce 1883 po požáru. Do další etapy se řemeslníci pustí nejspíše v březnu. A mluví se i o jiných změnách, i když částečně staronových - například o návratu činohry na Novou scénu.

Rekonstrukce, která zatím spolkla 23,5 milionu korun, začala v listopadu minulého roku. „V první etapě byla přezlacena korunka na vrcholu divadla, sokl, který na ni navazuje, spolu s nárožími a vikýři,“ vypočítává Miroslav Růžička z provozně-technického oddělení ND. Vznikla tak největší pozlacená plocha v České republice o rozloze 680 metrů čtverečních.

Koně v betonu

Nejvíce otazníků při rekonstrukci viselo nad trojspřežími. Nebylo hned zcela jasné, zda jejich stav dovolí, aby byla restaurována na místě. Nohy koní byly totiž za druhé světové války zality do betonu, který měl sousoší ochránit při náletech. Paradoxně ale byl spíše příčinou problémů. Trigy - kromě celkové rekonstrukce - prošly i „kosmetickými“ úpravami, včetně vybudování systému ventilace, který by zpomalil poškozování soch.


Trigy vznikly před více než sto lety na základě návrhu Bohuslava Schnircha. „V dětství jsme si hrávali s koníky, antickými bohyněmi nebo modely soutěžního návrhu na sochu sv. Václava či Jiřího z Poděbrad,“ vzpomínal dnes při slavnosti výročí jeden ze Schnirchových pravnuků. Dodnes mu prý vrtá hlavou, proč se jako praděda rozhodl zrovna pro trojspřeží, když běžnější a logičtější by bylo spíše dvoj- nebo čtyřspřeží.

„Povedené“ divadlo čeká další rekonstrukce a komise pro výzdobu

Od trig a střechy Národního divadla bude rekonstrukce v další etapě postupovat k chodníku. Začne se opravou obvodového pláště, kamenů u vstupu, dveří, plastické výzdoby a také balkonů a teras, prozradil Miroslav Růžička. Práce mají být zahájeny v březnu 2009, trvat tři roky a náklady se odhadují na 170 milionů korun.

Stejně jako první etapu i druhou bude finančně dotovat ministerstvo kultury. „Pro šťastnou budoucnost Národního divadla dělá ministerstvo dvě věci. Za prvé se neplete do repertoáru a dramaturgie divadla, za druhé o něj docela slušně finančně pečuje. Přispívá i na jeho rekonstrukci,“ potvrzuje František Zborník z ministerstva.

„Je to povedené divadlo,“ prohlásil na adresu zlaté kapličky její ředitel Ondřej Černý. O odkaz, který nese, je podle něho potřeba se pečlivě starat. Chce proto obnovit činnost komise s „trochu legračním názvem“ - komise na výzdobu ND. Radit by vedení měla při jeho restaurátorských záměrech na všech scénách a ve všech budovách divadla, včetně piazzety.

Činohra v Laterně magice? Možná ano, možná ne

Zavedení komise pro výzdobu by nebyla v rámci Národního divadla žádná převratná novinka, návratem k něčemu, co tu už jednou bylo, by bylo také rozšíření činohry i na prostory Nové scény. Jde o možnost, která se stále vrací. „Komorní moderní scénu činohra potřebuje. Na Nové scéně by se mělo ukazovat vše, s čím si velké historické domy ne dobře rozumějí - moderní dramatika, tedy v podstatě celá dramatika dvacátého století,“ domnívá se šéf činohry Michal Dočekal.

V současnosti budovu, která byla otevřena 19. listopadu 1983, obývá Laterna magika. Nájemní smlouva jí končí v roce 2009. „Obecně se ví, že v tomto prostoru je špatná akustika. Je tedy nevhodný pro živou hudbu, mluvené slovo a s tím měla činohra dost velké potíže,“ myslí si ředitel Laterny Petr Tošovský.

Připouští ale, že v současné době jedná o spolupráci s činohrou na Nové scéně. Nejen s činohrou - poslední premiéra baletu ND v této sezoně by měla proběhnout právě v Laterně. „Slavíme letos 50 let a sami cítíme, že je třeba se nějakým způsobem transformovat,“ uzavírá Tošovský.

Řekli o ND

Václav JEHLIČKA, ministr kultury:

ND bylo a je symbolem národní kulturní identity. V následujícím půlroce, kdy budeme předsednickým státem EU, sehraje také významnou evropskou roli, protože 7. ledna zde proběhne slavnostní koncert, který budou sledovat v ostatních 26 zemích unie. Divadlo se tak přihlásí k tomu, že bylo vždy také součástí evropské kultury.

Ondřej ČERNÝ, ředitel ND:

Je třeba české veřejnosti sdělit, že odkaz budovatelů ND je stále živý. A není to jen v této budově, samo vybudování ND bylo velkým činem a velké činy vyžadují romantické gesto, obětování se a oddání se věci - a také inteligenci. A to jsou všechno vlastnosti, poselství, která k nám přicházejí z dob minulých.

Vojtěch ŘEPA, architekt:

Dnešní doba skoro nezná slovo pokora. Při rekonstrukci ND pokoru cítili všichni, od těch, kteří tu stavbu vedli, až po toho posledního řemeslníka.