Palach 16.–25. 1. 1969: Fotografie řekne víc než slovo

Praha – Slova Jana Palacha – člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí – jsou mottem výstavy, která je od 16. ledna k vidění v ambitu kláštera bratří františkánů na pražském Jungmannově náměstí. Sto třicet černobílých snímků zachycuje bouřlivé události ode dne Palachova sebeupálení až po jeho pohřeb, proto název expozice zní Jan Palach 16.–25. 1. 1969. Pražský dům fotografie, pořadatel výstavy, k ní vydává také stejnojmennou doprovodnou publikaci, bohatší o dalších dvacet snímků.

Fotografie jsou od dvaceti šesti českých a jednoho slovenského fotografa – Tibora Borského, který zachytil atmosféru Bratislavy. Nejznámější jsou snímky Miloně Novotného, některé jsou naopak zveřejněny nyní poprvé – například fotografie Markéty Luskačové nebo Karla Kalivody.

Zajímavostí je snímek Bohumila Dobrovolského, na němž je náhodně zachycen i Jan Zajíc, který se tehdy v Praze připojil ke studentské protestní hladovce.


ČT připomíná Jana Palacha a jeho odkaz:

Poselství Jana Palacha (16. 1. po půlnoci 01:45, 17. 1. v 11:00; vždy na ČT2): Režisérka Kristina Vlachová se snaží prostřednictvím dosud nezveřejněných materiálů odpovědět na otázku, proč se Jan Palach před čtyřiceti lety k tragickému činu rozhodl a do jaké míry byl tento čin pro další zvraty v českých dějinách rozhodující.

1Večer na téma… Oběť nejvyšší (18. 1. ve 20:00 na ČT2): Jaký je vliv oběti Jana Palacha a Jana Zajíce na naši společnost? Archivní materiály glosují jejich tvůrci i pamětníci, farář Jakub Trojan, Václav Havel, Ivan Medek, Stanislav Milota a další. V pořadu zazní i slavné Ticho – píseň Bohdana Mikoláška, kterou složil po smrti Jana Palacha.

Palachův týden (18. 1. ve 21:30 na ČT2; repríza: 20. 1. od 00:05): Režisér Pavel Kačírek se vrací k událostem tzv. Palachova týdne v roce 1989. Po letech hovoří s přímými účastníky událostí, autenticitu podtrhují archivní materiály Originálního videožurnálu.

Historie.eu: Od Palacha k Palachovu týdnu (22. 1. od 21:00 na ČT2; repríza: 24. 1. od 23:04 a 25. 1. od 15:05, vždy na ČT24): Diskuse na téma evropského šoku z „neevropského“ způsobu Palachova protestu a o tom, co následovalo.

Výstava i kniha se zaměřují především na zachycení obrazu dobových reakcí ve fotografiích, slova jsou v nich použita jen jako doprovod. „Obraz řekne více než sebepodrobnější text, proto také i popisky u fotografií jsou záměrně jednoduché a bez emocí,“ vysvětlila kurátorka projektu Dana Kyndrová.

Soubor fotografií zachycuje reakci pražské veřejnosti od Palachova sebeupálení 16. ledna do 25. ledna 1969, kdy se konal pohřeb. Na výstavě (a v knize) jsou ale i fotografie z pozdějších dnů, které tvoří její epilog.

Jde o snímky z 26. ledna ze zásahu proti demonstrantům na Václavském náměstí a z 28. ledna, kdy – aby se ztížil přístup k pomníku sv. Václava – byla provedena jeho sadová úprava. Tečkou je pak soubor fotografií Miroslava Hucka z pohřbu Jana Zajíce v březnu.


JAN PALACH 16.–25. 1. 1969 – kde: ambit kláštera bratří františkánů, Jungmannovo náměstí, Praha; kdy: 16. ledna – 28. února 2009; pořadatel: Pražský dům fotografie

Koláže ze spisů STB o J. Palachovi a Šedesátý devátý

Dobovou atmosféru přibližují v rámci výstavy také práce Jiřího Sozanského. „S tématem Jan Palach jsem se sešel znovu v minulém roce v archivech svazků STB, kde jsem hledal podklady pro svůj cyklus grafik, zaměřených na léta 1969–1989. Objevil jsem několikasetstránkový spis o Janu Palachovi,“ uvedl výtvarník. Z kopií dokumentů, které se vztahují k tvorbě a likvidaci náhrobku Jana Palacha, Sozanský vytvořil dokumentární koláže, které jsou součástí výstavy.

Na začátku 70. let Sozanský pracoval v ateliéru Olbrama Zoubka, autora bronzového náhrobku na Palachově hrobě. Byl také svědkem snahy STB tento náhrobek odstranit, což se nakonec podařilo. Posmrtnou masku Jana Palacha, kterou Sozanský dostal od Zoubka, zakomponoval do figurální plastiky s názvem Šedesátý devátý, která je také umístěna v atriu kláštera bratří františkánů.

Koncert: Jana z Arku k 40. výročí sebeupálení J. Palacha

Stejně jako před devětatřiceti lety i dnes zařadila Česká filharmonie do svého programu velké oratorium Jana z Arku na hranici od Arthura Honeggera. Skladba, kterou se podařilo tehdy i přes odpor komunistického režimu prosadit, zazní v podání Plzeňské filharmonie v pražském Rudolfinu. Podruhé se koncert bude konat v neděli v plzeňské Měšťanské besedě.

Druhá výstava o Palachovi

Jan Palach '69 (Karolinum, Ovocný trh, Praha; 15. 1. – 14. 2. 2009). Kromě jiného budou vůbec poprvé k vidění originály všech dopisů Jana Palacha podepsaných „Pochodeň č. 1“ či prohlášení Jana Zajíce „Občané Republiky československé“. „Cílem bylo představit historický příběh Jana Palacha a ohlas jeho činu, kde byla podrobně zrekonstruována příprava jeho činu. Dalším okruhem jsou akce státní bezpečnosti,“ představil výstavu jeden z jejích autorů Petr Blažek.