Krása evropských státních vyznamenání zaplavila Hrzánský palác

Praha - Nejvyšší státní vyznamenání 27 členských států Evropské unie si návštěvníci Hrzánského paláce mohou prohlédnout od 3. února do 1. března. Na výstavě s názvem Krása evropské faleristiky - Vyznamenání členských zemí Evropské unie, kterou pořádá Úřad vlády ČR, patří mezi nejcennější exponáty dánský Řád slona, založený již v polovině 15. století. V současné době je udělován zpravidla jen členům panovnických rodů a hlavám států.

Řád se po smrti nositele vrací do Dánska, proto není v žádné sbírce vyznamenání a téměř se nevystavuje. V Čechách se tento řád nacházel za celou historii pouze třikrát. Nositelem Řádu slona byli astronom Tycho de Brahe, polní maršál Karel I., kníže Schwarzenberg a první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.

Nejrozsáhlejší sbírku vyznamenání na výstavu zapůjčilo Španělsko. Řád Isabely Katolické je v expozici zařazen ve všech třídách a v různých formách udělovaných zvlášť mužům a zvlášť ženám. Podobně rozsáhlou kolekci poskytli také Maďaři, Záslužný řád Maďarské republiky v občanské i vojenské skupině a zároveň s takzvanými miniaturami.

Zastoupeny jsou i klasické evropské řády, jako francouzský Řád čestné legie či švédský Řád polární hvězdy, ale také vyznamenání nových evropských zemí, jako je Řád svobody Slovinské republiky.

Zhlédnout však bude možné také vyznamenání, která byla po pádu berlínské zdi obnovena, jako polský Řád bílé orlice, lotyšský Řád tří hvězd, bulharský Řád svatých Cyrila a Metoděje nebo Řád rumunské hvězdy.

Krása evropské falerestiky - Vyznamenání členských zemí Evropské unie:

Pořádají: Úřad vlády výstavu ve spolupráci se všemi státy unie, Kanceláří prezidenta republiky, Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem. Záštitu převzali předseda Evropské rady a český premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Od 3. února do 1. března 2009, vždy od 10.00 do 17.00 hodin v prostorách Hrzánského paláce. Vstupné je volný.

Jiří Fidler o faleristice:

Pojem faleristika pochází z řeckého slova phalera, které označovalo kovové ozdoby na přilbách. Od Řeků převzali toto slovo ve tvaru phaleare Římané jako název pro vojenská vyznamenání nošená na zbroji. Z těchto slov se vyvinul termín faleristika (angl. faleristics) jako označení vědního oboru, pomocné vědy historické zabývající se řády, medailemi a odznaky, které byly udělovány osobám i skupinám lidí za zásluhy ve všech oborech lidské činnosti.

První řádová společenství vznikla ve druhé polovině 11. století a souvisela s vojenským střetem mezi křesťanstvím a islámem ve Svaté zemi a na Pyrenejském poloostrově. Roku 1059 bylo v Jeruzalémě vytvořeno první společenství při kostele sv. Jana (Rytířský a špitální řád svatého Jana Jeruzalémského), jež pečovalo o poutníky ke Svatému hrobu a chránilo je se zbraní v ruce. Pod vlivem úspěšného působení duchovně-rytířských řádů se ve 14. a 15. století evropští panovníci začali obklopovat nejvěrnějšími šlechtici a dekorovali je viditelnými odznaky. Definitivní krok k moderním vyznamenáním učinil po francouzské revoluci Napoleon Bonaparte, jenž roku 1802 založil všeobecně záslužný řád, Řád čestné legie.

  • Pravděpodobně nejpopulárnější evropská dekorace, anglický Řád podvazku zdroj: Úřad vlády http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/652/65159.jpg
  • Řád zlatého rouna je spojen postupně s burgundskou, habsburskou, habsbursko-lotrinskou a bourbonskou dynastií. zdroj: Úřad vlády http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/652/65150.jpg